Opus Dei

Modlitba je nezbytná pro duchovní život: je jako dýchání, které umožňuje, aby se rozvíjel duchovní život. V modlitbě se obnovuje víra v přítomnost Boha a v jeho lásku.

Sedmé přikázání zakazuje brát nebo si ponechávat nespravedlivě co je cizí nebo působit nespravedlivou škodu bližnímu na jeho dobrech.

Tato dvě přikázání pomáhají žít svatou čistotu (deváté přikázání) a odpoutanost mysli a tužeb od hmotných dober (desáté přikázání).

Lidský život je posvátný, protože již od počátku zahrnuje stvořitelskou činnost Boha a stále zůstává ve zvláštním vztahu ke Stvořiteli.

Druhé přikázání předepisuje respektovat jméno Pána a třetí přikázání přikazuje světit sváteční dny.

Náš Pán Ježíš Kristus učil, že chce-li být člověk spasen, musí zachovávat přikázání, které vyjadřují podstatu přirozeného mravního zákona. První přikázání je dvojí: láska k Bohu a láska k bližnímu z lásky k Bohu.

Hřích je slovo, skutek nebo touha proti věčnému zákonu. Je to urážka Boha, narušuje přirozenost člověka a ohrožuje lidskou solidaritu.

Milost je v nás pramenem díla posvěcení;uzdravuje a pozdvihuje naši přirozenost, uschopňuje nás jednat jako Boží děti.

Bůh si přál lidskou svobodu pro to, aby člověk „svého Stvořitele sám hledal.

Jednání je mravně dobré, jestliže svobodná rozhodnutí odpovídají skutečnému dobru člověka.