Jak se modlit v rodině k Panně Marii (postřehy ze Švédska)

Nemáme čas na Boha ani na přátele. Navzdory tomu několik rodin ze Švédska objevilo, že měsíc květen může být dobrou příležitostí k tomu, abychom si s pomocí Panny Marie naše priority znovu uspořádali.

Osobní svědectví
Opus Dei - Jak se modlit v rodině k Panně Marii (postřehy ze Švédska)

Před několika měsíci přijel prelát Opus Dei do Švédska a moje rodina a já jsme cestovali do Stockholmu, abychom se s ním pozdravili. Hodně nám jeho povzbudivá slova pomohla; mě osobně překvapilo, jak velkou úlohu přikládal přátelství. Mons. Ocáriz nám vysvětlil, že přátelství je cesta, kterou lidé zakouší Boží lásku a milosrdenství.

Ale láska je náročná na čas! A čas je vzácné dobro: nemáme dostatek času na naši rodinu, na naše přátele, nemáme čas se modlit (ale rozptylovat se mobilním telefonem umíme...).

Co dělat, abychom si naše priority uspořádali? Využili jsme na to měsíc květen, měsíc Panny Marie.

Nedávno, už čtvrtý rok po sobě, jsme já a moje žena s několika přáteli organizovali pouť rodin do Ombergu, ve středověku centrum náboženského života Švédska. Dva dny jsme chodili na procházky, modlili se růženec k Panně Marii, účastnili se mše a dělali pikniky v přírodě.

DVA DNY JSME CHODILI NA PROCHÁZKY, MODLILI SE RŮŽENEC K PANNĚ MARII, ÚČASTNILI SE MŠE A DĚLALI PIKNIKY V PŘÍRODĚ.

Letos jsme s radostí zjistili, že máme mezi sebou pět nově narozených dětí: i když nás katolíků je málo, do budoucna hledíme s nadějí. Zatímco si děti hrály, my rodiče jsme si mohli popovídat: jak si najdeš čas na modlitbu s tolika malými dětmi? Jak to děláš, aby sis v klidu se svou ženou nebo manželem popovídal? Jaké auto bych si měl teď koupit, když jsme početná rodina? Jak to děláš, že tvé děti jsou na mši potichu? Jak dlouho mohou mít u sebe mobil? Tyto a podobné otázky nás napadají, když se procházíme lesem v okolí Ombergu.

Je to sekularizovaná země, málo křesťanů a proto je důležité pěstovat přátelství mezi těmi, kdo sdílí víru a lásku k rodině. Mnohé z našich dětí jsou jedinými katolíky ve škole nebo ve skupině svých přátel a proto je pro ně život z víry něco jako ten nejčistší kyslík. Hrají si, běhají a modlí se zcela přirozeně.

Kdyby se mě někdo zeptal na praktické rady, jak organizovat mariánskou pouť, odpověděl bych asi toto:

  • Sejdi se se svými přáteli na nějakém pěkném místě, kde se dá zorganizovat piknik.
  • Pomodlete se růženec na cestě k ne moc vzdálené kapli nebo kostelu.
  • Poproste kněze, aby tam sloužil mši.
  • Je-li to možné, přespěte jednu noc v blízkém penzionu nebo hotelu. Takto budete mít dost času, abyste se odpoutali od každodenního života a strávili čas spolu.
  • Nevařte. Pizza nebo bageta jsou někdy tím nejlepším řešením.

Vždy mě stojí hodně úsilí Ombergské lesy opustit. Děti jsou šťastné, žena si odpočine a mí věřící přátelé a já se opět s nadějí díváme na budoucnost Švédska...

Chápu to, co Petr cítil, když chtěl zůstat na hoře proměnění. Ale Panna Maria nás povzbuzuje, abychom se vrátili do našich domovů a k našim každodenním povinnostem: existuje spousta lidí, kterým je třeba pomáhat a být jim příkladem. Nyní, když jsme si stanovili priority, můžeme to dělat s Boží pomocí a s pomocí jeho Matky.