Bůh nás povolává právě skrze události každodenního života, utrpení i radosti osob, které žijí v naší blízkosti, v lidských starostech našich přátel, ve všednosti rodinného života.
Lev XIV. se při generální audienci vrátil k úvahám o poslání církve v dnešním světě. Papež zdůraznil, že církev se nemůže odvrátit od reality, která ji obklopuje, a vyzval všechny křesťany, aby na základě víry a lásky přispívali k budování spravedlivějšího, mírumilovného a bratrského světa.
Během generální audience ve středu 16. září se papež Lev XIV. v rámci dalšího zamyšlení nad pastorační konstitucí Gaudium et spes věnoval tématu lidského společenství a připomněl, že Bůh chtěl, aby lidé tvořili jednu rodinu a chovali se k sobě jako bratři.
Během generální audience se Lev XIV. ve své katechezi konkrétně zeptal: zda může člověk bez Boha dělat pokroky a uplatňovat svou svobodu.
Ve středeční katechezi o dokumentu Gaudium et spes papež Lev XIV. připomněl, že důstojnost nenabýváme ani o ni nepřicházíme: dostáváme ji ještě dříve, než cokoli uděláme, a ani naše chyby nám ji nemohou vzít.
Kázání při pohřbu P. Manuela Loba, kostel Panny Marie před Týnem, sobota 12. září 2026, 10.00 hodin.
Papež Lev zahájil svou úvahu o pastorální konstituci „Gaudium et spes“ výzvou, aby se církev nedívala na svět zvenku, ale aby naslouchala jeho srdci a byla bližním těm, kdo trpí.
Papež František začal nový cyklus katechezí o rozlišování. Vysvětlil, co znamená tento proces: jde v něm o „poznání, zkušenosti, afekty, vůli“. Dále řekl, že na Boha se můžeme spolehnout, protože „je to Otec, který nás nenechá o samotě, je vždy připraven nám dát radu, povzbudit nás, vzít pod svou ochranu“.
V poslední katechezi o svatém Josefovi uvažoval papež František o úloze sv. Josefa, který je „patronem katolické církve“. Vysvětlil, že „svatý Josef nemůže nebýt opatrovníkem církve, protože církev je prodloužením Kristova těla v dějinách“.
Papež uvažoval o Ježíšově modlitbě a připomněl, jak na kříži „prosí za druhé, za všechny, dokonce i za ty, kteří ho odsuzují“. Vysvětlil, že Ježíš se tak „přimlouvá a objímá celý svět, jeho pohled zahrnuje každého člověka“.
