Opus Dei

Slavnost Všech svatých je oslavou nenápadné, prosté svatosti. Svatosti bez lesku, která jakoby v historii nezanechala žádné stopy, která však září před Pánem a zanechává ve světě setbu Lásky, z níž se nic neztratí.

Mons. Fernando Ocáriz uskutečnil od 18. do 21. dubna 2017 svou první pastorační cestu mimo Itálii jako prelát Opus Dei. Reportáž o délce 21 minut je shrnutím těchto dnů jeho pobytu v Irsku.

Hovořit s dětmi o otázkách, které je zajímají, být jim příkladem a nebát se pozitivně ovlivňovat jejich život, to jsou některé z výzev výchovy. Zde uvádíme druhý článek o rodině pojednávající o tomto tématu.

Vzájemná láska rodičů vytváří v rodině prostředí, které umožňuje výchovu dětí a službu druhým. Toto je téma redakčního článku o výchovném poslání rodiny, jehož první část zde uvádíme.

Zdvořilost, vlídnost, slušnost a vše, co s tím souvisí, jsou mladšími sestrami jiných, větších ctností. Rodina je prostředí, kde se těmto ctnostem dá nejlépe naučit, bez ohledu na věk.

Série textů o výchově v rodině končí článkem o rodičovské autoritě, v němž nabízíme několik myšlenek o tom, jak pomáhat dětem správně zacházet se svou svobodou.

​Dvě nedávná data - druhého a šestého října - výročí založení Opus Dei a svatořečení sv. Josemaríi jsou pozváním k opětovnému připomenutí naší cesty díkůvzdání a věrnosti.

Jak člověk objevuje vlastní intimitu, probouzí se v něm stud. Úctě, jíž má mít k sobě samému, se učí především v rodině. V tomto redakčním článku nabízíme několik podnětů.

Jsou knihy, které člověku změní život. To se stalo sv. Augustinovi, když četl Ciceronova Hortensia: „Tato kniha,“ napsal po letech ve Vyznání, „změnila mou náklonnost, k Tobě, Pane, obrátila mé modlitby, mým přáním a touhám dala zcela jiný směr (…) takže jsem počal vstávati, abych se vrátil k Tobě“. Jeho cesta k Bohu nabrala po mnohém kolísání rozhodnější směr k obrácení, které pak bylo zpečetěno opět knihou: úryvek z listu Římanům strhl poslední zeď, jež ho zadržovala.

Když lidstvo začalo zapisovat výroky svých učenců, sbírky zvyků a zákonů a zprávy o událostech, při nichž vznikaly jednotlivé národy… zrodila se četba. Do té doby se kultuře – pěstování duše – jen naslouchalo. Pouze to, co si lidé pamatovali, se jako vzácná mapa světa, jako pochodeň uprostřed tmy předávalo dalším generacím.