Guadalupe Ortiz de Landázuri bude příští rok 18. května v Madridě blahořečena

Svatý stolec sdělil, že papež František - na základě žádosti preláta Opus Dei - rozhodl, že Guadalupe Ortiz de Landázuri bude blahořečena v Madridě v sobotu 18. května 2019.

Svatý stolec sdělil, že papež František - na základě žádosti preláta Opus Dei Mons. Fernanda Ocárize - rozhodl, že Guadalupe Ortiz de Landázuri bude blahořečena v Madridě, v jejím rodném městě, v sobotu 18. května 2019 ve výročí prvního přijímání této budoucí blahoslavené. Svatý otec schválil zázrak předcházející blahořečení 8. června tohoto roku.

Zástupce Svatého otce, který bude vést obřad blahořečení, bude kardinál Angelo Becciu, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Další podrobnosti o místě konání obřadu a akcích spojených s blahořečením budou k dispozici na stránkách www.guadalupeortizdelandazuri.org: děkovné mše a aktivity přibližující budoucí světici.

ZÁSTUPCE SVATÉHO OTCE, KTERÝ BUDE VÉST OBŘAD BLAHOŘEČENÍ, BUDE KARDINÁL ANGELO

„Toto oznámení nás naplňuje vděčností k Bohu a Svatému otci“, poznamenává Mons. Fernando Ocáriz v dopise, kterým se obrací k věřícím a přátelům prelatury. „Vybízím vás, abyste se připojili k mé modlitbě ke Guadalupe na úmysly papeže, a zvláště za práci synodálních otců, kteří se v tyto dny sešli v Římě na synodě o mladých lidech, víře a rozlišování.“

„Právě tato církevní událost - dodává prelát - zdůrazňuje, jak může být život ve službě Bohu a druhým lidem, i těm nejpotřebnějším, naplněn radostí a smyslem, jak to vidíme v životě budoucí blahořečené. Guadalupe uměla nacházet Boha v každodenním vykonávání práce v laboratoři i na univerzitě, když plnila úkoly v oblasti formace a vedení, jež jí svatý Josemaría svěřil, a rovněž tak i v nemoci. To vše vykonávala velkoryse a v křesťanském duchu.“

Tato inženýrka chemie z Madridu, jež žila mnoho let v Mexiku a Itálii, je první laickou věřící Opus Dei, která bude povýšena na oltář.

Stručný životopis

Guadalupe Ortiz de Landázuri (Madrid 1916 - Pamplona 1975) byla jednou z prvních žen, které následovaly svatého Josemaríu Escrivá de Balaguer v jeho úsilí šířit všeobecné povolání ke svatosti prostřednictvím Opus Dei. V dekretu vyhlášeném Kongregací pro blahořečení a svatořečení se říká, že Guadalupe žila ctnosti v heroickém stupni a „odevzdala se zcela a s radostí Bohu a službě církvi, a zakoušela intenzivně boží lásku“ (dekret o hrdinských ctnostech Guadalupe Ortiz de Landázuri).

Guadalupe se vyznačovala od prvních let pevným charakterem a odvahou. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců, z nichž jeden zemřel krátce před jejím narozením. Střední školu začala ve škole Panny Marie na Sloupu, kterou vedli marianisté ve městě Tetuán, kam byl její otec jako důstojník armády přidělen. V jejím ročníku byla jedinou dívkou, vyznačovala se velkou rozhodností a měla dobré známky. Maturitu dokončila v Madridu v roce 1933 a v říjnu téhož roku se zapsala na Fakultu chemie na univerzitě Universidad Central. V prvním ročníku bylo mezi sedmdesáti studenty pouze pět žen.

V první dnech občanské války, v červenci 1936, byl její otec zatčen a po dvou měsících odsouzen v krátkém procesu na smrt. Guadalupe, se svou matkou a bratrem Eduardem, zůstala s otcem a hodiny před popravou ho povzbuzovala. Navzdory velké bolesti ze ztráty otce a kvůli tomu, že musela s matkou utéci z Madridu, nikdy v ní nebyla zášť k těm, kdo zapříčinili smrtx jejího otce. Dokonce o několik let později, když se usadila v Mexiku, udržovala styk s různými lidmi pocházejícími z republikánské strany, kteří museli po ukončení občanské války odejít do exilu.

POCHOPILA, ŽE JI BŮH VOLÁ, S NAPROSTÝM ODEVZDÁNÍM A V APOŠTOLSKÉM CELIBÁTU, DO TÉTO NOVÉ INSTITUCE.

V roce 1939, po skončení války, se Guadalupe vrátila do hlavního města Španělska, kde dokončila magisterské studium chemie, a začala vyučovat na několika školách. Právě tehdy poznala zakladatele Opus Dei a pochopila, že ji Bůh volá, s naprostým odevzdáním a v apoštolském celibátu, do této nové instituce, která se zrodila v lůně katolické církve. Byl rok 1944 a Guadalupe měla 27 let. Od této chvíle začala hledat osobní svatost ve své každodenní práci a v tom pomáhala i druhým.

V roce 1950 jí zakladatel Opus Dei navrhl, aby odešla do Mexika. Bez váhání souhlasila a s nadšením se do této země přestěhovala. Pustila se do mnoha aktivit souvisejících s formací, kterých se účastnili lidé z různých společenských vrstev. K jejím prvním projektům patřila rezidence pro univerzitní studenty v ulici Copenhague v hlavním městě Mexika. Guadalupe se také zajímala o vzdělávání vesničanek a začala v tomto duchu jeden vzdělávací projekt: vesnickou školu Montefalco, kde se tyto ženy učily číst, psát a získávat dovednosti v některých manuálních pracích.

V roce 1956 z Mexika odešla, aby spolupracovala se svatým Josemaríou ve vedení Opus Dei v Římě. Nicméně za několik měsíců musela Řím kvůli srdeční nemoci - zúžení chlopně - opustit a vrátit se na léčení do Madridu. Od té doby už v tomto městě zůstala. Dokončila doktorandská studia z chemie a nastoupila jako profesorka do Instituto Ramiro de Maeztu. V tomto období se kromě toho starala o matku a současně vedla jedno z center Opus Dei a intenzivně pokračovala ve své profesionální práci.

Navzdory svému chabému zdraví její pracovní tempo neochabovalo, a ani její apoštolské nadšení s mladými i staršími lidmi nepolevovalo. V těchto letech také spolupracovala na projektech v CEICID (Centro de Estudios e Investigación en Ciencias Domésticas), kde vyučovala chemii textilií.

V roce 1975 se musela podrobit nové chirurgické operaci v Pamploně, protože nemoc srdce její zdravotní stav zhoršovala. I když byla operace srdce zpočátku úspěšná, následné dýchací obtíže její zdravotní stav zhoršily. Zemřela 16. července téhož roku. Letos 5. října byly její ostatky přenesené z Pamplony do kaple Caballero de Gracia v Madridu.