Opus Dei

Ve středeční katechezi se papež František vrátil k tématu rozlišování. Zaměřil se na „jeden z podstatných prvků, kterým je modlitba“. Řekl, že nejdůležitější je vstoupit do důvěrného přátelství s Bohem a „odpoutat se od strachu a pochybností, které mohou naše srdce zneklidňovat“.

V neděli 4. září předsedal papež František v bazilice svatého Petra obřadu blahoslavení Jana Pavla I., Albino Lucianiho. V roce 1978 kardinál Luciani napsal do časopisu Gazzettino di Venezia článek o duchu, který šířil svatý Josemaría: posvěcovat práci a odpovídat na všeobecné povolání ke svatosti každého křesťana.

Prelát Opus Dei nás zve, abychom dali do středu našeho života svatostánek.

Papež František ve své druhé katechezi o rozlišování inspiroval příkladem svatého Ignáce z Loyoly a vysvětlil, jak můžeme rozpoznat znamení, kterými se Pán dává poznat.

„Září na bedrech…“ a „post-prázdninový stres“. Začátek školního roku může být obtížný, nebo může být dobrou příležitostí k novému startu a aktivizaci toho, co je v nás nejlepší. Pro ty, kdo si volí druhou možnost, nabízí sv. Josemaría těchto deset krátkých rad.

Elektronická kniha shrnuje cyklus katechezí papeže Františka od února 2022 do srpna 2022. Papež se při generálních audiencích zaměřil na význam a hodnotu stáří.

Pedro má na starosti údržbu a péči o parky v Seville. Je ženatý a má čtyři děti. Vypráví, jak se snaží pracovat v Boží přítomnosti a zpříjemňovat život svým kolegům a sousedům v tomto městě.

Papež František začal nový cyklus katechezí o rozlišování. Vysvětlil, co znamená tento proces: jde v něm o „poznání, zkušenosti, afekty, vůli“. Dále řekl, že na Boha se můžeme spolehnout, protože „je to Otec, který nás nenechá o samotě, je vždy připraven nám dát radu, povzbudit nás, vzít pod svou ochranu“.

Na závěr katechezí věnovaných stáří připomněl papež František, že po smrti se zrodíme v nebi, v Božím prostoru, kde je místo pro každého, kde se utváří nová zem a buduje pro člověka definitivní domov.

Papež František pokračoval v cyklu katechezí o stáří. Vysvětlil, jak děti a staří lidé mohou těžit ze vzájemného spojenectví a jakou naději to lidstvu přináší.