Ve své homilii Prelát novým kněžím řekl, aby „počítali s našimi modlitbami za každého z vás; tato modlitba dosahuje také ke všem seminaristům a ke každému, koho kdy Pán povolá ke služebnému kněžství.“ Modlitba za kněze, současné i budoucí, dodal, „je úmysl, který žádný křesťan nikdy nemůže vynechat.“

Na začátku obřadu předal biskup Echevarría 34 mužům a jejich rodinám zvláštní požehnání od papeže Benedikta XVI. Později, při homilii, rozjímal nad třemi aspekty kněžské služby: Eucharistií, kázáním a uskutečňováním Božího milosrdenství.

„Jedním z vašich hlavních úkolů, moji synové, je adorovat takovým způsobem, aby lidé byli rovněž pohnuti k adorování Nejsvětější Svátosti, tajemství víry a lásky.“

A poté, „musíte předávat věrně, také svým příkladem, Ježíšovu nauku, která naplňuje duše radostí a pokojem. Když všem lidem hlásáte povolání milovat Boha a bližního v práci a ve všedních okolnostech denního života, můžete se opírat o Ducha Svatého.“ Kázání, zdůraznil, se „rodí z Eucharistie, z modlitby – z intimního, osobního kontaktu, který máte s Ježíšem.“

Biskup Echevarría připomněl, že „Boží milující otcovství nás nikdy nenechává opuštěné,“ a že základním úkolem kněze je „reflektovat toto Boží otcovství v poskytování duchovního vedení a vysluhování svátosti pokání, kterou sv. Josemaría nazýval ‘svátostí radosti.’“ Tímto způsobem „kněží dávají duším naději a trpělivě naslouchají každé z nich, vědomi si toho, že každá z nich je před Boží tváří jedinečná; každá duše je jeho synem nebo dcerou.“ Když budete k dispozici ke svátosti smíření a poskytování duchovního vedení, „pomůžete mnoha osobám činit malá zlepšení v duchovním životě den za dnem.“

Rodinám nových kněží, a zvláště jejich rodičům, Prelát řekl: „Za svá povolání vděčí vám!“ A dodal: „Spolu s vámi cítím hluboké dojetí, když každý nový kněz slouží velikonoční tajemství u oltáře, a pokládá se na paténu spolu s Ježíšem, který se odevzdává Otci.“

Kněží se stávají odborníky na duchovní život

Jedním z nových kněží je Amin Abboud, jednačtyřicetiletý australský lékař, který svoji specializaci, léčbu osob s Alzheimerovou chorobou, praktikoval v nemocnici v Sydney a ve vězení.

„Fundamentem mé práce byla křesťanská filosofie člověka,“ vysvětluje. „Ve škole nás učili, jak připravovat lidi na bolest a smrt bez jakýchkoliv náboženských vysvětlení. To se mi jevilo jako prázdné. Víra dovoluje člověku, aby se otevřel příštímu životu a dal smysl tomu současnému. To je ‘lék’ nevyčíslitelné hodnoty.“

Pokud jde o budoucnost jeho země, chová Otec Amin velké naděje. „Austrálie je pokojné místo; je tam láska ke svobodě a předsudky jsou vzácné. To z ní činí zemi otevřenou pro Boží pravdu. Modlím se, aby příští Světový den mládeže byl obdobím duchovní obnovy pro mnoho mladých lidí.“

Luca Fantini, Ital z Janova, je dalším z nových kněží. Jako mladý muž snil o vědeckém pokroku a s velkým nadšením se věnoval astronomii a fyzice, které nadřadil nad náboženství; nakonec přestal praktikovat víru.

Rozhodujícím okamžikem na jeho cestě ke kněžství, podle jeho názoru, bylo setkání se dvěma členy Opus Dei: „Byli dobrými profesionály, kteří nenacházeli žádnou neslučitelnost mezi svojí prací a vírou. A navíc, viděl jsem, že mají úplnější, upřímnější a přesvědčivější pochopení reality. Časem jsem opět začal praktikovat víru. Ale moje obrácení,“ zdůraznil, „nebylo čistě intelektuálním procesem; byl to začátek nového přátelství s Bohem.“

Dalším členem ordinované třídy je Alfonso Sánchez de Lamadrid, pětačtyřicetiletý rodák ze Sevilly ve Španělsku. Profesí biolog, strávil patnáct let studiem Cádizské zátoky a andaluského pobřeží. „Ta práce byla plná překvapení, podivuhodných a neznámých.“ Po krátké pauze pokračuje: „Stejné je to s vírou. Můžeme si myslet, že známe Boha, ale jestliže zajdeme trochu hlouběji, dostaneme se blíže a začneme klást otázky, objevíme nový svět bez hranic.“

Adilson Martini, brazilský inženýr, opustil své místo u stavební firmy, aby studoval v Římě a připravil se na kněžství. Jeho úkolem bylo kontrolovat kvalitu různých druhů konstrukcí – například fotbalového stadionu, ropné rafinerie nebo tunelu. „Teď jsem knězem ve službě církvi. Mým úkolem bude vysluhovat svátosti, poskytovat duchovní vedení, katecheze... Budu lidem pomáhat, aby se setkali s Bohem, takže se vlastně budu stále starat o ‘kvalitu konstrukcí,’ výstavbu šťastných životů.“

Třicet čtyři nových kněží staví stranou svoji profesionální práci, aby se stali, slovy sv. Josemarie, „stoprocentními kněžími.“ Papež Benedikt zmínil stejný bod minulý čtvrtek, když hovořil k polským kněžím: „Není úkolem kněze být expertem v ekonomii, stavitelství nebo politice. Očekává se od něj, aby byl expertem na duchovní život.“