Opus Dei

Cesta ke stému výročí zahájila proces reflexe, který měl dopad na regionální shromáždění, jež se právě konala po celém světě. V rozhovoru s Isabel Sánchezovou, sekretářkou Centrální asesorie, se s vámi podělíme o některé z diskutovaných otázek.

Svatý Josemaría vzpomínal, že když mu ještě nebylo ani šestnáct let, objevil, že ho jeho srdce žádalo o „něco velkého, a ať je to láska“. Série článků o křesťanském povolání ve formě elektronické knihy nám může pomoci v tomto hledání, nacházení a věrnosti.

Numerářky auxiliar: specifické povolání, které posiluje a pečuje o rodinná pouta v Opus Dei.

„V průběhu rozlišování našeho vlastního povolání nejsme nikdy sami, protože každé povolání se rodí a formuje v Církvi.“

Když odtamtud šel Ježíš dál, uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním (Mt 9, 9).

Vědět s jistotou, že jsme stále v Boží přítomnosti, v nás živí naději. Z té pak jako prameny vyvěrají a stékají radost a pokoj, které činí plodnými naše životy a životy těch, kteří jsou nám nablízku.

„Cesta se dá definovat jedním slovem: milovat (...), mít velké srdce, cítit, odpouštět a chápat starosti druhých – s Kristem se vydávat za všechny duše“ (sv. Josemaría).

Pro křesťana není apoštolát pouze „úkolem“ nebo aktivitou zabírající určitý počet hodin denně. Je to potřeba, která tryská ze srdce, a stává se ztělesněním „jednoho těla, jednoho ducha v Kristu“.

Andreji Matisovi je 31 let a už několik let je věřícím Opus Dei. Vystudoval hru na housle. Housle však pověsil na hřebík a odešel do Říma studovat teologii. Bude prvním Slovákem z prelatury Opus Dei, který bude vysvěcen na jáhna. V rozhovoru vysvětluje, jak objevil své povolání.

Poslání rodičů nespočívá jen v přijetí dětí, které jim Bůh pošle: trvá po celý život a jeho horizontem je nebe.