Opus Dei

Svatý otec připomněl dnešní sté výročí konce První světové války

První článek série o rozlišování povolání nazvané „Něco velkého, a ať je to láska“. Každý člověk je volán k tomu, aby objevil, jaký plán má Bůh s jeho životem.

Zjistila jsem, že přímluva Guadalupe v každodenních, drobných problémech je velmi účinná.

Hybnou silou apoštolátu je láska, která je Božím darem: „V každém křesťanovi, dítěti Božím, přátelství a láska jedno jsou: božské světlo, které zahřívá“ (Výheň, 565). Církev roste především prostřednictvím lásky svých věřících; teprve potom následuje jako plod této lásky struktura a organizace, které jí mají sloužit.

Tyto dny nám připomínají, že naše naděje je pro nás připravena v nebi (srov. Kol 1,5)

„Myslím na naši Matku, svatou Matku Církev. Poslední tři paragrafy [synodního dokumentu] o svatosti ukazují, že naše matka je svatá, avšak my, synové jsme hříšníci".

V sobotu 3. listopadu přijme v římské bazilice sv. Evžena 34 věřících Opus Dei, pocházejících z 16 zemí, jáhenství. Kněžské svěcení bude 4. května příštího roku.

Cesta lásky je vždycky „ztrátová“, protože mít rád znamená ponechat stranou sobectví, sebevztažnost a sloužit druhým, trvdil Papež před mariánskou modlitbou 21. října, na náměstí sv. Petra.

​Biskupská synoda o mladých lidech, víře a rozlišování se dostala do vrcholného týdne.

„Neříkám, abyste opustili město a stranili se občanských záležitostí. Nikoliv. Zůstaňte, kde jste, žijte však ctnostně.“ To jsou slova světce 4. století a rovněž slova svatého Josemaríi, který hlásal, že v běžném životě skládajícím se z práce, nás očekává Bůh.