Opus Dei

Prelát Opus Dei uvažuje o dvou skutcích materiálního milosrdenství, dvěma projevy chudoby: nouze toho, kdo si nemá co obléci, a nouze toho, komu se nedostává svobody.

Moje rodina a já jsme byli přijati do katolické církve na slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Od té doby je náš církevní život v úzkém spojení se svatým Josemaríou.

Barceloňan vysvětluje, jak Libanon prožívá drama syrských uprchlíků, a jaká je jeho každodenní zkušenost v multikulturní společnosti, kde spolu musí žít ve vrtkavé rovnováze různá náboženská a politická přesvědčení.

„Pozornost k nemohoucím se nesmí redukovat na to, čím bylo Dílo charakteristické ve svém počátku“, říká prelát a obšírněji mluví o prvních skutcích tělesného milosrdenství, které doporučuje i církev.

„Vánoce jsou milosrdným odevzdáním Boha celému lidstvu.“ Tak vysvětluje ve videu tyto svátky prelát Opus Dei.

Stalo se to tak, jak se to stalo, Bůh si mě zkrátka našel, aniž bych vlastně věděla, co hledám. Ale našel si mě On. A tak jsem tu.

Filip a Františka jsou manželé a mají tři děti, nejstaršímu je 9 let. Mají za to, že omluva je tajemstvím úspěchu trvalého vztahu. Jak v manželství, tak s přáteli.

Prelát Opus Dei udělí 27 věřícím Opus Dei pocházejích ze 13 zemí jáhenské svěcení. Obřad proběhne 31. října v 16 hodin v bazilice svatého Evžena v Římě.

Jaime už jeden rok pracuje v samém středu Ruska. Po intenzivním kurzu ruštiny pro rodáky ze španělského Leonu si už dokáže poradit, dokonce i když je 30º pod nulou. Apoštolsky spolupracuje s Opus Dei, které pomáhá církvi v Rusku již 8 let. Je zde mizivé procento katolíků, i když jsou „velmi otevření nadpřirozenu“.

​Olivia y Thimothée mají sedm dětí a bydlí ve jedné vesničce mezi Lille a Valenciennes (Francie). Přijali do svého domova jednu křesťanskou rodinu z Iráku: Bassam a Raghad spolu se svými třemi dětmi ve stáří 9, 7 a 3 roky. Byli nuceni utéci z Karakoch letos v srpnu.