Milovaní: ať Ježíš opatruje mé dcery a syny!
Dnes slavíme liturgický svátek svaté Marie Magdalény. Je to výzva k tomu, abychom obnovili naši touhu po obrácení, neboť její celý život je svědectvím o proměňující síle setkání s Ježíšem Kristem.
Obrácení, o které usilujeme, nespočívá pouze v přechodu od zla k dobru – což je vždy nezbytné – ale také v přechodu od dobra k dobru většímu: neustálému růstu v lásce k Bohu a k bližním.
Jedno i druhé vyžaduje od každého z nás pokoru, abychom uznali, že je nutné se zlepšovat a mít upřímné srdce. Vzpomeňme si na tato slova svatého Josemaríi, která evokují podobenství o marnotratném synovi: „Tvůj Bůh Otec ti jde naproti, jen co se přiznáš k hříchu, který ti pýcha skrývala jako hřích“ (Dopis 14. února 1974, č. 7).
Tato naše upřímnost vůči vlastním hříchům a nedostatkům nesmí být důvodem k malomyslnosti, protože, jak nám také říká náš Otec, „vědomí Božího synovství dodává našemu obrácení radost“ (Jít s Kristem, č. 64).
Máme k dispozici úžasný prostředek, jak nechat Pána působit v naší duši: každodenní zpytování svědomí. Pečujme o něj bez výčitek a obav a s nadšením objevujme, jak lépe, v malém i ve velkém, odpovídat na nesmírnou lásku, kterou k nám Bůh chová.
Zralým plodem této touhy po obrácení bude Boží milost, která nás povede, podobně jako Marii Magdalénu, k tomu, abychom za všech okolností hledali Pána a byli silní u jeho kříže.
Jak víte, od začátku měsíce se nacházím v Pamploně. Na závěr vás prosím, abyste mě na této cestě doprovázeli svými modlitbami, která, dá-li Bůh, bude příští měsíc pokračovat ve Střední Americe – v Guatemale, Hondurasu a Salvadoru – a v Uruguayi. Společně se ze všech světových stran připojujeme k papežovým úmyslům; konkrétně nyní na úmysl měsíce července: úcta k lidskému životu.
Se vší láskou vám žehná

Pamplona, 22. července 2026
