Milovaní, ať Ježíš chrání mé dcery a syny!
Kolikrát jsme rozjímali o tom, „jak je třeba stále se modlit a neochabovat“ (Lk 18,1)!
Když apoštolové prosili Ježíše, aby je naučil modlit se, Pán odpověděl: „když se modlíte, říkejte: Otče náš…“ (Lk 11,2). Sám Ježíš začíná svou modlitbu obrácením se na Otce: velebením a vzdáváním díků (srov. Mt 11,25-26; Jan 11,41); při poslední večeři (srov. Jan 17,5); v Getsemanech (srov. Lk 22,42); na kříži (srov. Lk 23, 34-46). Sv. Josemaría si přál pro všechny „opravdovou modlitbu Božích dětí“ 1. V jednotě s Ježíšem Kristem – s Ním a v Něm – dojdeme k Bohu Otci (srov. Jan 14,6), s jednoduchostí, upřímností a důvěrou v jeho všemocnou lásku.
Vydat se každý den na cestu modlitby znamená nechat se doprovázet, v dobrých i zlých chvílích, tím, který nám nejvíce rozumí a nás miluje. Dialog s Ježíšem Kristem nám otevírá nové perspektivy, nové způsoby vidění věcí, stále plnější naděje. „Již vidíte – napsal nám náš Otec – že je jeden prostředek, kterým uděláme všechno: modlitba“ 2.
Prosím Ducha svatého, který neustále obnovuje – nyní zvláštním způsobem – náš způsob modlitby. Iniciativa je jeho: „živý a pravý Bůh volá neúnavně každého člověka k tajemnému setkání v modlitbě“ 3.
Nepřestávejte mě doprovázet při cestě po Spojených státech a Kanadě; její duchovní užitek závisí také na modlitbě každého.
S láskou vám žehná
váš Otec
Vancouver, 10. srpna 2019
1 Boží přátelé, č. 243
2 Dopis 19-III-1967, č. 149
3 Katechismus katolické církve, č. 2567