Licenciát z teologie získal na Pontifikální lateránské univerzitě v roce 1969 a doktorát na Navarrské univerzitě v roce 1971, v tom samém roce byl vysvěcen na kněze. Působil jako řádný profesor fundamentální teologie na Pontifikální univerzitě Svatého Kříže.

Od roku 1986 je konzultorem různých organismů římské kurie: Kongregace pro nauku víry (od r. 1986), Kongregace pro klérus (od r. 2003) a Papežské rady pro podporu nové evangelizace (od r. 2011).

Od r. 1989 je členem Papežské teologické akademie. 23. dubna 1994 byl jmenován generálním vikářem prelatury Opus Dei.

Ve svých publikacích se věnoval přednostně tématům z oblasti teologie a filosofie. Mezi jeho knihy patří následující tituly: Tajemství Ježíše Krista: příručka christologie a soteriologie (The mystery of Jesus Christ: a Christology and Soteriology textbook); Děti Boží v Kristu (Hijos de Dios en Cristo. Introducción a una teología de la participación sobrenatural); Láska k Bohu, láska k člověku (Amor a Dios, amor a los hombres); Marxismus: teorie a praxe revoluce (El marxismo: teoría y práctica de una revolución); Voltaire; Pojednání o toleranci (Tratado sobre la tolerancia); Přirozenost, milost a sláva (Naturaleza, gracia y gloria). Kromě toho je spoluautorem celé řady monografií. V roce 2013 byl vydán rozsáhlý rozhovor s Rafaelem Serrano pod titulem O Bohu, církvi a světu (Sobre Dios, la Iglesia y el mundo).