Informativní nóta o katolické církvi v Číně
Svatý otec za účelem podpořit šíření evangelia v Číně rozhodl o obnovení plného společenství osmi zbývajícím biskupům, kteří byli konsekrováni bez papežského pověření – sděluje vatikánské tiskové středisko.
Zázrak byl v jeho rukou
Manuelovi, už dlouhá léta přesvědčenému ateistovi, hrozilo, že jeho racionální chápání světa bude narušeno: „Zázračné“ uzdravení rukou jeho otce otevřelo cestu ke svatořečení zakladatele Opus Dei. A tím začal jeho nejhorší zlý sen: zprávy jako „byli jste v novinách“, „ve zprávách“, titulky „lékař, který umožnil svatost Escrivá de Balaguer“... A lístek do Říma, který byl pochopitelně odmítnut.
Žít s vědomím, že máme poslání (I)
Žít s vědomím, že máme poslání, znamená uvědomovat si, že nás Pán posílá, abychom předávali jeho Lásku lidem kolem sebe. Předpokládá to rozhodovat se vždy pod vedením Ducha svatého s ohledem na toto poslání, protože dává rozměr a smysl našemu putování po této zemi.
Pro mne život je Kristus: Po cestách kontemplace (II)
Vydat se po cestách kontemplace znamená dovolit Duchu svatému, aby v nás v každé životní situaci odrážel Kristovu tvář.
„Tvou tvář hledám, Hospodine.“ Víra v osobního Boha
Křesťanská víra je víra s Tváří, víra, která nám říká: Nejsi na světě sám… je Někdo, kdo chtěl, abys existoval, kdo ti řekl: Žij!
Pro mne život je Kristus: V radostném očekávání Krista (I)
Dovolit Boží lásce, aby se nás dotýkala, dovolit Kristu, aby se na nás díval: naděje před námi otevírá nový svět, protože se zakládá na tom, co v nás chce Bůh učinit.
Kráčet ke Kristu
V tomto článku se zamyslíme nad úryvkem evangelia, v němž Ježíš kráčí po vodě. Ponoříme-li se do této scény, jako bychom byli jednou z přítomných postav a přijdeme na to, že spolu s Ním překonáme obtíže, nejistoty i obavy.
Starostí až nad hlavu
V horečce jsem se ještě jednou pomodlil kartičku a řekl jsem mu: „Done Álvaro, už dál nemůžu. Vím, že problémy s vodou můžeš vyřešit, aby život u nás doma byl snesitelný. Já jsem nemocný a už dál nemůžu...“
„Přestala jsem se modlit, protože se nesplnilo nic z toho, o co jsem prosila.“
Dospívání je kritický okamžik pro víru člověka a v případě Marie to znamenalo „až potom“, což znamenalo až do 47 let. V tomto věku se jí všechno dařilo na výbornou. Vše? Uvnitř cítila vyprahlost, nespokojenost... A jednoho dne, bez nějakého důvodu, se jí zachtělo jít na mši.
Ulf a Birgitta: svědectví o víře ve Stockholmu
Ulf a Birgitta přijali nedávno katolickou víru. V dubnu přijeli do Stockholmu na setkání s Mons. Fernandem Ocárizem, který byl na pastorační návštěvě Švédska.









