Poselství preláta (5. února 2020)

U příležitosti blížícího se 90. výročí založení ženské větve Díla nás mons. Ocáriz vybízí, abychom za tento dar Dílu a církvi děkovali Bohu.

Opus Dei - Poselství preláta (5. února 2020)

Milovaní, ať mi Ježíš opatruje mé dcery a syny!

14. únor je v Díle každoročně dnem, kdy Pánu děkujeme více než obvykle, protože si připomínáme zakladatelská data 1930 a 1943. Tentokrát bude mít oslava tohoto dne zvláštní význam, protože uplyne 90 let od chvíle, kdy sv. Josemaría poznal, že Bůh chce, aby se do poslání, na němž začal pracovat 2. října 1928, zapojily také ženy.

Od svatosti ženy se z velké části odvíjí i svatost lidí v jejím okolí. Sv. Josemaría o tom byl vždy pevně přesvědčen a měl z to, že „žena je povolána přinášet do rodiny, do společnosti, do církve něco charakteristického, co je jí vlastní a co může dát jen ona“ ( Rozhovory s mons. Escrivou de Balaguer , č. 87).

Podíváme-li se do evangelia, připomeneme si, že Ježíš Kristus se narodil „ze ženy“ (Gal 4,4); ta samá žena, Panna Maria, uspíšila svým zápalem pro službu druhým veřejné vystoupení svého Syna (srov. Jan 2,4-5); ve chvíli Ježíšovy opuštěnosti to byly „jeruzalémské dcery“ (Lk 23,28), kdo si razily cestu davem, aby byly s ním; ženy stály u paty kříže, když se naplňovalo naše vykoupení (srov. Jan 19,25); a prvním svědkem Pánova zmrtvýchvstání (srov. Jan 20,16), oné dobré zprávy, jež se posléze rozšířila do všech národů, byla žena.

Je radost vidět, kolik Božích zázraků se děje a uskutečňuje skrze bohaté plody svatosti žen, vč. mých dcer z Díla, ve službě druhým.

Rád bych vás proto vybídl, abyste se zvláště tento den zamysleli nad slovy sv. Josemaríi: „ Ut in gratiarum semper actione maneamus , ať vždycky a všude vzdáváme díky Bohu. Ať je naše díkůvzdání úkonem víry, úkonem naděje, úkonem lásky“ ( Dopis z 28. března 1973 , č. 20).

Úkonem víry vděčné za božský původ křesťanského povolání a s ním spojené apoštolské poslání, které nám Pán svěřuje; zvláště pak za rozsáhlou a intenzivní křesťanskou činnost, kterou vykonávají ženy z Opus Dei, a za to, že zapojují celé své duchovní a lidské bohatství do dialogu s lidmi dnešní doby. Úkonem nadějeplné vděčnosti za to, že i vzdor obtížím můžeme do budoucnosti hledět s klidem a optimismem, protože se i přes své chyby a omyly můžeme opírat o Boží lásku. A konečně úkonem vděčné lásky, protože na oněch uplynulých devadesáti letech práce můžeme vidět, jak je k nám Pán milosrdný.

Také bych vám rád navrhl, abyste k blížícímu se 14. únoru přidali něco svého, co by vám pomohlo projevit Pánu vděčnost – např. pouť, při níž můžete prosit o mateřskou přímluvu Panny Marie.

S velkou láskou vám žehná

Váš Otec

Řím, 5. února 2020