Opus Dei

Řadu textů o životě Panny Marie zakončujeme jejím korunováním jako Královny vesmíru. „A jako v lenním holdu jí vzdávají poctu andělé a praotcové a proroci a apoštolové... a všichni hříšníci, i ty i já.“

Jak připomněl papež, nebe má jedno srdce: srdce Panny Marie, která byla navždy vzata ke svému Synu s tělem a duší.

„Setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými.“ A tehdy přišel Duch svatý, událost, o které uvažujeme v této části o životě Panny Marie.

Evangelia nezmiňují Pannu Marii ve skupině žen, které šly v neděli umýt Pánovo tělo. Její nepřítomnost je počátkem naděje ve vítězství Krista.

Scéna Piety nám opět ukazuje Krista v náručí Panny Marie. Matka přijímá Syna, který byl od lidí zavržen. Šestnáctý díl o životě Panny Marie.

»U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská.« Tak popisuje evangelium událost, o které uvažujeme v následujícím textu o životě Panny Marie.

V Káně jsou Ježíš a Maria spolu. Zde, prostřednictvím Panny Marie, učinil Kristus první zázrak, který novomanžele tak potěšil.

V Nazaretu prožil Pán několik let klidného a obyčejného života. Byly to roky práce, modlitby a života v rodině společně s Marií a Josefem. Tak to vypráví třináctý díl o životě Panny Marie.

I když mohou být děti vychovávány i jinými vychovateli, rodiče mají vždy hlavní zodpovědnost za výchovu svých dětí.

Jaká byla úzkost Panny Marie, když zpozorovala, že ztratila Dítě. Našla ho v Jeruzalémě, jak se vypráví ve XII. části o životě Panny Marie.