Milovaní, ať Ježíš opatruje mé dcery a syny!

Zítra budeme slavit svátek Nanebevzetí Panny Marie. Velká rodinná oslava - oslava rodiny, jíž je církev - povznáší naše myšlenky a naši naději k nebeské slávě.

Mějme na paměti, že Panna Maria, Matka Boží a Matka naše od nás není daleko; naopak, v Bohu a z Boha je nablízku mnoha bratřím a sestrám svého Syna Ježíše a tak se za každého z nás přimlouvá u Pána. Ona je opravdu spes nostra, naše naděje.

Jak často nám v duši zní spe gaudentes svatého Pavla (Řím 12,12)! Naděje a radost, které se základem víry umožňují žít - jak říkal svatý Josemaría - „zároveň v nebi i na zemi“: s hlavou pevně zakotvenou v Bohu - jako kontemplativní duše - a s nohama pevně postavenýma na zemi (v rodině, v práci, ve všech ušlechtilých lidských skutečnostech).

To, co v nás spojuje nebe se zemí, je především křesťanská láska, láska, která se Bohu nejvíce líbí, když se projevuje ve službě druhým.

Doprovázejte mě i nadále svými modlitbami na této americké cestě, která se blíží svému konci. Poslední etapa, jež byla naplánována do Venezuely, bude přesunuta na pozdější datum. Z tohoto důvodu posílám zvláštní požehnání vašim bratrům a sestrám tohoto národa a prosím vás, abyste se i nadále za všechny Venezuelce modlili.

S veškerou láskou vám žehná

váš otec

Bogota, 14. srpna 2024