Papež v Lurdech – 14. a 15. srpna

Při své osmé návštěvě Francie navštívil Jan Pavel II. Lurdy, aby zde oslavil 150. výročí vyhlášení Neposkvrněného početí Panny Marie.

Spojení Svatého Otce s Lurdami začalo nepřítomností. Kvůli pokusu o atentát 13. května 1981 na Náměstí sv. Petra nemohl papež v červenci 1981 předsedat Mezinárodnímu eucharistickému kongresu v Lurdech. Tato svatyně byla zvolena kvůli svému eucharistickému významu. Sv. Pius X. viděl Lurdy jako „nejkrásnější trůn Eucharistie“. Tento kongres je letos připomínán otepí pšenice umístěnou na velkém kříži.

Papež byl schopen navštívit Lurdy dva roky po kongresu, 14. a 15. srpna 1983, což, jak v té době uvedl, bylo přáním jeho srdce po mnoho let. Cesta do Lurd ho obdarovala „nepopsatelnou radostí. Vzpomínka na tento svátek Nanebevzetí bude jednou z nejkrásnějších v mém životě.“ Můžeme věřit, že současná papežova návštěva o jednadvacet let později přinesla Svatému Otci a poutníkům shromážděným v Lurdech stejnou „nepopsatelnou radost“.

Papež přišel do Lurd na svátek Nanebevzetí Panny Marie oslavit 150. výročí vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném početí. Vidí to jako příležitost k upevnění své víry kontemplací tohoto jedinečného privilegia Matky Našeho Pána. Jeho pouť zahajuje celoroční oslavy tohoto výročí na stejném místě, kde se Panna Maria zjevila sv. Bernadetě Soubirousové v roce 1858, aby – jak se má za to – potvrdila vyhlášení, které bl. Pius IX. učinil o čtyři roky dříve.

Dogma bylo vyhlášeno papežskou bulou „Ineffabilis Deus“ 8. prosince 1854.