V těchto chvílích smutku se společně s celou církví obracíme k Pánu s modlitbami za duši našeho drahého papeže Františka. Bůh odmění jeho velkorysou oddanost službě Božímu lidu a celému lidstvu.

Papež měl hlubokou důvěru v Boží milosrdenství a jedním z hlavních směrů jeho pontifikátu bylo právě hlásání tohoto milosrdenství mužům a ženám naší doby. Svým příkladem nás povzbuzoval, abychom přijímali a zakoušeli milosrdenství Boha, který se nikdy neunaví odpouštěním; a zároveň abychom byli milosrdní k druhým, jak to neúnavně činil mnoha láskyplnými gesty, která tvoří jádro jeho svědectví a magisteria.

Svatý Josemaría nám připomínal: „Přijmi slovo Svatého otce a připoj se k němu zbožně, pokorně, niterně a účinně. Staň se jeho ozvěnou.“ (Výheň, 133)

Kéž nás příklad papeže Františka vybízí k tomu, abychom toto svědectví opakovali a nadále kráčeli jako apoštolové milosrdenství ve světě poznamenaném ranami lhostejnosti a násilí.

Obraťme se k Panně Marii, Mater spei - jak ji František rád nazýval - neboť „vše je v jejím životě utvořeno přítomností milosrdenství učiněného tělem“ (Misericordiae Vultus), abychom i my jednou mohli kontemplovat Boha tváří v tvář.