Mariánská rely - už 37 let se koná pouť na motocyklech

Ztratila se snad skupina motorkářů ve svatyni Torreciudad? Mnozí z těch, kdo tam 27. dubna byli, se takto ptali, když spatřili motorky zašpiněné blátem, které musely překonat dvoudenní cestu napříč horami. Tato návštěva motorek nebyla nic náhodného, už ji podnikají tři generace motorkářů více než 30 let.

Všechno to začalo, když syn Eduarda Durá měl vážnou dopravní nehodu a lékaři mu nedávali žádnou šanci. Eduardo společně se svým přítelem Ramónem Lópezem prosili Pannu Marii o jeho uzdravení, protože pouze zázrak zde mohl pomoci. Slíbili, že když se uzdraví, podniknou každý rok pouť. Syn Eduarda se krok za krokem začal nevysvětlitelně uzdravovat, až byl nakonec úplně zdravý.

Ramón i Eduardo byli velkými fandy do motocyklů a napadlo je udělat pouť do svatyně Torreciudad, aby tak poděkovali Panně Marii za uzdravení Johany. Několik přátel se dalo dohromady a od té doby ani jeden rok nevynechali. Skupina roste každým rokem, přátelé přátel, děti, kamarádi dětí, synovci... Výpravu tvoří tři generace.

Po cestě se zastavují u kapliček, aby se pomodlili jedno tajemství růžence. Další zastavení je na občerstvení a načerpání sil.

Skupina se každým rokem mění, někdy jelo na pouť až 40 motorkářů. Téměř všichni pouť opakují a ti, kdo přicházejí poprvé, se „nakazí„ a pokračují i v dalších letech. Eduardo a Ramón nevynechali až do své smrti v roce 2012 ani jednu, říká syn Toni.

Nyní je to Toni, kdo organizuje motorkářský výlet. Vyjíždějí v pátek v 9 hodin ráno z Tarragony a v sobotu v noci přijíždějí do El Grada (Huesca). Dva celé dny jedou po stezkách, polích a horských cestách a neodradí je ani bláto na cestách ani jejich strmost. Trochu riskují, když je nevlídné počasí, i když letos bylo víc slunce než deště. Po cestě se zastavují u kapliček, aby se pomodlili jedno tajemství růžence. Další zastavení je na občerstvení a načerpání sil.

Důležitým mezníkem ve 37 leté historii motocyklové pouti bylo, když se k nim připojily ženy. María a Carlota říkají, že nebylo snadné začlenit se do skupiny, kde měli převahu muži. Nakonec je přesvědčily, i když jsou muži dále v převaze.

Trať motorkářské pouti

Všichni se shodují v tom, že nejlepší na pouti je atmosféra mezi přáteli, úsměvy a jak říká Carles „na tomto výletě je nejméně důležitá motorka, nejdůležitější je kamarádství, atmosféra“. Marc, který se na pouti účastní poprvé, říká, že to byl opravdový zážitek, a dodává, „i přes ty pády nechci, abych o tuto událost příští rok přišel“.