Drahý bratře,
blahořečení Božího služebníka Álvara del Portillo, spolupracovníka a prvního nástupce svatého Josemaríi v čele Opus Dei, představuje moment zvláštní radosti pro všechny věřící prelatury, jako i pro Tebe, který jsi byl tak dlouhou dobu svědkem jeho lásky k Bohu a k lidem, jeho věrnosti církvi a svému povolání. Sdílím tuto vaši radost a děkuji Bohu, že zdobí církev svatostí svých synů.
Jeho blahořečení proběhne v Madridu, kde se narodil a prožil své dětství a mládí, které se vyznačovalo prostotou rodinného života, přátelstvím a službou ostatním, například když chodil do chudinských čtvrtí a poskytoval lidskou a duchovní formaci těm nejpotřebnějším. V Madridu proběhlo i jeho setkání se svatým Josemaríou, které dalo jeho životu definitivní směr. Od něho se naučil milovat Krista každý den více. Ano, zamilovat se do Krista je cestou svatosti, kterou se má ubírat každý křesťan. Každý mu má otevřít své srdce a dovolit, aby vedl náš život.
Rád bych připomněl střelnou modlitbu, kterou se Boží služebník často modlil, zvláště při svých osobních výročích: „Děkuji, promiň, pomáhej mi víc.“ Tato slova nám přibližují jeho vnitřní život a jeho vztah k Bohu a mohou být i pro nás impulsem, abychom prohloubili náš vnitřní život.
Nejdříve děkuji. Jde o spontánní reakci duše vůči Boží dobrotě. Nemůže tomu být jinak. On nás vždycky předchází. Ať se snažíme jakkoliv, jeho láska k nám vždy přichází jako první, předchází nás. Álvaro del Portillo si byl vědom, kolik darů mu Bůh udělil, a za tyto projevy otcovské lásky vzdával Bohu díky. Ale nezůstával pouze u toho. Poznání Boží lásky ho vedlo k tomu, aby Boha následoval s větší odevzdaností, aby pokorně žil pro ostatní. Zvláště vyčnívala jeho láska k církvi, které sloužil srdcem zbaveným světských zájmů a prostým jakýchkoliv konfliktů. V ostatních vždy hledal to pozitivní, to, co spojuje. Ani v těch nejtěžších momentech si nestěžoval, ale, jak se naučil od svatého Josemaríi, odpovídal vždy modlitbou, odpuštěním, porozuměním a upřímnou láskou.
Promiň. Často přiznával, že před Bohem si připadá jako s prázdnýma rukama, neschopen odpovědět na takovou štědrost. Ale vyznání lidské slabosti není plodem zoufalství, ale odevzdání se do Božích rukou. Jde o to otevřít se jeho milosrdenství, jeho lásce, která může uzdravit náš život. Láska, která neponižuje, nevrhá nás do propasti viny, ale objímá nás, pozvedá nás a umožňuje nám kráčet s větší rozhodností a radostí. Boží služebník Álvaro znal potřebu Božího milosrdenství a vynaložil mnoho úsilí, aby přivedl lidi ke svátosti pokání, svátosti radosti. Jak důležité je cítit něžnost Boží lásky a poznat, že je ještě čas milovat
Pomáhej mi víc. Ano, Bůh nás nikdy neopouští. Je stále po našem boku. Kráčí s námi a každý den od nás očekává novou lásku. Jeho milost nám nebude chybět a s jeho pomocí můžeme hlásat jeho jméno celému světu. Srdce nového blahořečeného hořelo snahou osvítit všechna srdce světlem evangelia. Takto prošel mnoho zemí a inicioval apoštolské projekty, aniž se nechal zastavit překážkami, vždy veden láskou k Bohu a ke svým bratřím. Kdo je velmi ponořen v Bohu, umí být velmi blízko lidem. První předpoklad, abychom jim hlásali Krista, je milovat je, protože Kristus je miloval už dříve. Je třeba vyjít ze svého egoismu a pohodlnosti a jít naproti svým bratřím. Nemůžeme si víru nechávat pro sebe. Je to dar, který jsme dostali a o který se máme dělit.
„Děkuji, promiň, pomáhej mi.“ V těchto slovech se ukazuje člověk úplně zaměřený na Boha. Někdo, koho se dotkla největší Láska a on žije pouze z této lásky. Někdo, kdo ačkoliv cítí své slabosti a lidská omezení, důvěřuje Božímu milosrdenství a chce, aby ho okusili i jeho bratři.
Drahý bratře, blahoslavený Álvaro del Portillo nám dává jasné poselství. Říká, abychom důvěřovali našemu Pánu, který je naším bratrem a přítelem, který nás nikdy neopouští a je vždy po našem boku. Vyzývá nás, abychom neměli strach jít proti proudu a trpět kvůli hlásání evangelia. Navíc nás učí, že v jednoduchosti každodenního života můžeme najít jistou cestu ke svatosti.
Prosím všechny věřící prelatury, laiky a kněze a všechny, kdo se účastní jejích aktivit, aby se za mne modlili, a uděluji jim své apoštolské požehnání.
Ať vám Ježíš žehná a svatá Panna ať vás chrání.
Bratrsky,
František