Opus Dei

Papež František připomněl na generální audienci, že „současná kultura se snaží z lidského horizontu odstranit nebo zakrýt skutečnost smrti“. Kromě toho také řekl, že „smrt, osvětlená tajemstvím Krista vzkříšeného, nám pomáhá vidět život jako novou příležitost, kterou nám Bůh dává, abychom milovali bližní a konali dobro a odstraňovali z našeho srdce ambice, zlobu a zatrpklost“.

Při pravidelné středeční katechezi uvažoval papež František o „společenství svatých“, které se částečně prožívá, když se křesťané modlí ke svatým a prosí je o pomoc.

Papež František uvažoval v katechezi o svatém Josefovi o tom, jakým způsobem se otec Ježíše rozhodoval. Připomněl, že svatý Josef nedovolil, aby ho ovlivňoval strach, ale snažil se poznávat Boží hlas ve všem, s čím se potýkal.

Papež František připomněl, že ačkoliv „nám evangelia neuvádějí žádné podrobnosti o tom, jakým způsobem uplatňoval své otcovství“, můžeme si být jisti, že „to, že byl 'spravedlivý', se promítlo i do výchovy, kterou Ježíšovi poskytl“.

Papež František uvažoval ve své katechezi o práci svatého Josefa, od kterého se Ježíš učil. Práce tvrdá a málo odměňovaná. Svatý otec se modlil za rodiny, které trpí kvůli práci a řekl, že musíme „obnovit smysl práce jako základní prvek, který člověka povznáší a spolupracuje na jeho posvěcení“.

Papež František věnoval svou katechezi „svatému Josefovi jako otci Ježíše“ a důležitosti zakoušet lásku otce a matky. „Chtěl bych zdůraznit příklad těch, kteří se rozhodli adoptovat dítě a prožívat tak jednu z nejnádhernějších forem mateřství a otcovství“, řekl papež.

Papež František připomněl odvahu Josefa, když musel s Pannou Marií a Dítětem spěšně utéci do Egypta. Také řekl, že „jako dnes tolik našich bratrů a sester zakoušeli nespravedlnost a utrpení, protože museli kvůli aroganci a násilí vládce opustit svou vlast“.

Při generální audienci v rámci svých katechezí uvažoval papež o úloze některých postav ve vyprávění o narození Ježíše. Například anděl a hvězda nebo pastýři a králové. „Jejich příklad nás vyzývá, abychom se dali na cestu pokory, která jedině vede k Pánovi, a nechali se jako oni přetvořit a oslavovali Boha za zázraky, které viděli a slyšeli.“

Papež František rozjímal nad jedním rysem v životě svatého Josefa, o kterém se zmiňují evangelia: „nezaznamenávají žádné jeho slovo, nýbrž postoj mlčení, naslouchání a jednání, který ukazuje na jeho hluboký vnitřní život“, řekl papež.

František uvažoval o fázi zásnub mezi svatým Josefem a Pannou Marií. Zdůraznil, jak oba dva dokázali přijmout „realitu takovou, jaká byla“, navzdory „dramatu, u kterého se zpočátku zdálo, že jejich plány na manželství zničí“. Řekl, že tato schopnost je vedla k fázi oboustranné lásky, kterou definoval jako „vyzrálou“ a poradil snoubencům a novomanželům, aby se modlili, aby uměli svatého Josefa a Pannu Marii napodobovat.