Opus Dei

Bůh vždy aktivně hledal přátelství s lidmi a proto nám nabízí život ve společenství s Ním. Ani lidská slabost ani prach na cestě nemohly toto změnit. Když se necháme obejmout touto bezpodmínečnou láskou, budeme naplněni světlem a silou, kterou můžeme nabídnout ostatním.

Někteří lidé mají tendenci považovat formaci za vědění. Ale takové pojetí nestačí: dospět k integritě osoby vyžaduje vnímat formaci jako bytí. Jde o mnohem vyšší cíl: nutno se ponořit do tajemství Krista, abychom poznali jeho šíři, jeho hloubku a umožňovat, aby nás milost postupně proměňovala, aby nás s ním ztotožňovala.

Bůh je náš Otec, Ježíš je náš Přítel, Duch svatý přebývá v našich srdcích, za Matku máme Marii... Každá z těchto skutečností byla pro svatého Josemaríu „novým horizontem“. I dnes mohou tyto objevy změnit náš vnitřní život.

Pro toho, kdo chce být svatý, nestačí jen pracovat: musí pracovat dobře a usilovně, musí se umět vyrovnávat s nezdary a ve svých každodenních činnostech se cvičit v ctnostech, jako je např. trpělivost a láska. Nový redakční článek o posvěcování práce.

Proč pracujeme? Jen pro to, abychom mohli žít? Abychom neměli v životě problémy? Profesionální povolání má přímou spojitost se štěstím, rodí-li se z lásky a lásce se podřizuje, jak je vysvětleno v tomto článku.

Co znamená „posvěcovat práci“? Následující článek vysvětluje, že to znamená mít k ní nějaký důvod, nějaké proč: lásku k Bohu a kvůli němu lásku k druhým. Láska má na práci zásadní vliv, vede nás k tomu, abychom ji dělali dobře, kompetentně a bezchybně.

Abecední seznam témat v sekci Křesťanský život.

Nyní, v době karantény, není pro většinu z nás vůbec snadné dostat se ke zpovědi. Návrat do normálu je možná ještě daleko, ale Bohu stačí, aby viděl naši zkroušenost, a okamžitě nám s dojetím vybíhá vstříc, šťastný a hrdý na to, že se vracíme domů.

Mnoho lidí na světě je v těchto dnech v karanténě. V některých oblastech světa byly dokonce zrušeny veřejné bohoslužby. Prosme Boha za to, aby tato situace brzy skončila a on se opět mohl dotýkat naší duše ve svátostném přijímání.

Pod pojmem duchovní svaté přijímání se rozumí zbožná touha přijmout eucharistii alespoň srdcem a duchem, není-li možné přijmout ji svátostně.