Svět žízní po míru

Podíváme-li se na stav lidstva minulého století, sv. Josemaría Escrivá vždy zdůrazňoval, že světové krize jsou krizemi světců. Co si o tom myslíte vy? Platí to i nyní, když jsme vstoupili do nového století?

Ano, je to pravda. A ještě bych dodal, že každý den se tato slova stále více naplňují. Stačí se podívat, jak je v naší době rozšířeno násilí, korupce a nespravedlnost. Tím nemyslím pouze války a mezinárodní terorismus, ale také to, co se děje kolem nás, co čteme každý den v místních novinách. Vidíme znovu a znovu, že agresivita nezná hranic, pokud lidé zapomínají na Boha, morální zákon, úctu k životu a k lidské důstojnosti. Pouhá hrozba trestu nemůže nad tímto zlem zvítězit. Je nezbytné hlásat, jak jsou samy o sobě důležité malé i velké skutky milosrdné lásky a spravedlnosti.

Jak říkal sv. Josemaría - aby ve světě převládl mír, musí nejprve růst v našich srdcích. A tento vnitřní mír, který po nás vyžaduje oběť a sebezápor, nemůže být tam, kde převládá sebezbožňování. Světcem je právě ten, kdo následuje Ježíše Krista jako svůj vzor a nabízí svůj život Bohu ve službě ostatním. Paradoxně to znamená vyhlásit válku sobě, tomu starému, co v nás přebývá, a získat tak klid ve svědomí a vnitřní pokoj, který potom můžeme předávat lidem kolem nás.

Rozhovor s Paulinou Lo Celso z Argentiny, 6. ledna 2003