Stačí jen začít (5): Otevřít brány

V pátém videu řady „Stačí jen začít, Jak pomáhat ostatním“ se představují iniciativy z Německa a Rakouska, jejichž cílem je integrace těch, kdo museli opustit zemi svého původu.

Následující text má sloužit jako pomůcka při používání videa: při křesťanské formaci, setkání s přáteli, setkání ve škole nebo farnosti.

Otázky k dialogu

- Jakým obtížím musí čelit imigranti ve videu?

- Dokážeš popsat další problémy, se kterými se musí dnes vypořádávat imigranti a uprchlíci?

- Jakým způsobem se imigrantům ve videu pomáhá?

- Jaký je důvod pomoci imigrantům?

Akční plán

- Modli se za ty, kdo museli opustit svůj domov.

- Informuj se o situaci imigrantů ve tvé zemi.

- Uvažuj o tom, zda ty sám můžeš nějak pomoci některému z imigrantů nebo se této pomoci účastnit ve tvé farnosti nebo v nějaké organizaci.

Meditovat s Písmem svatým

- A porodila svého provorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo. (Lk 2,7)

- Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. (Mt 10,40)

- Hle, stojím u dveří, a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě. (Zj 3,20)

- Nezapomínejte na pohostinnost, protože tak přijali někteří ve svém domě anděly, aniž to tušili. (Žid 13,2)

- Protože už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křeťanů a členové Boží rodiny. (Ef 2,19)

- Vždyť Hospodin, váš Bůh ... miluje hosta a dává mu chléb a šat. Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi. (Dt 10,17-19)

Meditovat s papežem Františkem

- V základu evengelia milosrdenství se protíná setkání a přijetí bližního se setkáním a přijetím Boha: přijmout druhého znamená přijmout osobního Boha. (Poselství, 12. září 2015)

- Ke kultuře dialogu patří postoj autentického učňovství, vnitřní askeze, která nám pomáhá uznat v druhém platného mluvčího. Dovoluje nám pohlížet na cizince, migranta, toho, kdo patří k jiné kultuře, jako na někoho, komu mám naslouchat, koho mám brát v potaz a cenit si ho. (Promluvy, 6. května 2016)

- Existuje riziko, že budeme pasivně přijímat určitá jednání a nedivit se skličujícím skutečnostem, které nás obklopují. Zvykáme si na násilí, jako by to byla samozřejmá, všední zpráva; zvykáme si na bratry a sestry, kteří nocují na ulici a nemají střechu nad hlavou. Zvykáme si na uprchlíky, kteří hledají svobodu a důstojnost a nejsou přijímáni tak, jak by měli. Zvykáme si na život ve společnosti, která se chce obejít bez Boha. (Generální audience, 5. března 2014)

- Každý z vás uprchlíků, kteří klepete na naše dveře, má tvář Boha, je to tělo Kristovo. Vaše zkušenost s bolestí a nadějí nám připomíná, že všichni jsme na této zemi cizinci a poutníci; jsme přijímaní velkoryse, aniž bychom měli nějaké zásluhy. (Videoposelství, 19. dubna 2016)

- Každá lidská bytost je synem Božím. Je do ní vtisknut Kristův obraz. My proto musíme být první, kdo tento obraz vidí, a tak můžeme být druhým nápomocni, aby neviděli v migrantech a uprchlících jen problém, který se má řešit, ale především bratra a sestru, kteří mají být přijati, respektováni a milováni. Je to příležitost, kterou nám prozřetelnost nabízí, abychom se zapojili do budování spravedlivější a solidárnější společnosti s rozvinutější demokracií; do budování světa plného bratrství a s křesťanským společenstvím, které bude, v souladu s evangelijním poselstvím, otevřenější. (Poselství 5. srpna 2013)

Meditovat se svatým Josemaríou

- Ježíš na kříži, se srdcem probodeným z lásky k lidem, je výmluvnou odpovědí - slova jsou tady zbytečná - na otázku po důležitosti věcí a osob. Lidé, jejichž život a štěstí mají tak velikou důležitost, že sám Boží Syn se vydává, aby je vykoupil, očistil, pozvedl. (Jít s Kristem, č. 165)

- Jako Kristus, když procházel na všech cestách Palestiny, prokazoval dobrodiní, tak i my na všech lidských cestách - rodinného života, občanské společnosti, pracovních vztahů, kultury a odpočinku - máme uskutečňovat velkou setbu pokoje. To bude nejlepším důkazem, že do našeho srdce přišlo Boží království. (Jít s Kristem, č. 166)

- Zatímco Svatá rodina odpočívá, zjevuje se Josefovi anděl a vyzývá ho, aby utekli do Egypta. Maria a Josef berou dítě a neprodleně vyrážejí na cestu. Nebouří se, nevymlouvají se, nečekají, až skončí noc... (Brázda, č. 999)

- Člověk nebo společnost, která se nenechává tváří v tvář utrpení nebo nespravedlnosti pohnout k jednání a nesnaží se je zmírnit, to není člověk nebo společnost podle Kristova Srdce. (Jít s Kristem, č. 167)