Když biskup Javier Echevarría 13. května přijel, nejprve navštívil baziliku sv. Mikuláše. Vkleče před hrobem se modlil za potřeby Církve a Opus Dei na celém světě. Poté vstoupil do krypty, aby pozdravil správce baziliky.

Týž den hovořil Prelát se stovkou studentů Univerzitní rezidence Levante na shromáždění v rodinném stylu s dotazy a odpověďmi. Mezi jinými tématy hovořil o papeži Janu Pavlu II.: „Rád bych, abyste se za něj pomodlili zvláštní modlitbu. Jistě si pamatujete na pokus o atentát, který se stal v tento den v roce 1981.“ Biskup Echevarría citoval slova odpuštění, která Svatý Otec vyslovil, jakmile toho byl schopen: „Celým srdcem odpouštím tomu bratru, který se mi pokusil vzít život.“ Později, během čtyřicetiminutového shromáždění, nechyběla hudební vložka, kdy studentka inženýrství, která studuje také konzervatoř, zahrála část Mozartova flétnového koncertu.

Biskup Echevarría několikrát zopakoval, že přijel na Bari, aby navštívil své děti a jejich rodiny neoficiálním, familiárním způsobem.

Následující den ráno navštívil arcibiskupa Bari, Francisca Carucci, a potom přišel do střední školy Miralta, kde byl vřele přijat studenty, učiteli a pracovníky školy. Na setkání s řediteli školy hovořil neformálně o vzdělávacích a apoštolských otázkách. Na hodinovém setkání se zhruba tisícovkou osob v Miraltě vyslechl osobní příběhy a starosti a pronesl několik slov. Zde jsou dvě ukázky konverzace:

„Otče, co máme dělat, když se objeví problémy?“

„Když čtete evangelium zvolna, objevíte, že jsme Bohu velmi blízcí, jsme jeho děti. Dokonce i když byl Ježíš unaven, vždycky se plně odevzdal duši. Když budete čelit obtížím radostně, snažit se každému projevovat lásku, náklonnost, naleznete pokoj všude kolem, protože ho budete mít ve svém srdci.“

„Otče,příští pátek máme šesté výročí svatby.“

„Blahopřeji.“

„Díky, Otče. Jak mohu vložit do svého vztahu k Bohu stejné nadšení, stejné sebeobětování, stejnou radost a péči, jakou mám pro svého manžela?“

„Musíš se stále snažit lépe starat o svého manžela a ukazovat mu více radosti a lásky, protože co k němu cítíš – a on k tobě – je modlitba k Bohu. To znamená, že se musíš více 'starat' taky o sebe, abys zůstala stále mladá a každý den hezčí. Usmívej se přesně tak, jak ses usmívala při vašich námluvách, ukazuj se tak, jak to on má rád, dělej si takové plány, které se budou líbit jemu. A měj stále na mysli, že nejdůležitější Osoba ve tvém životě je Bůh. Buď mu stále velmi nablízku.“

Po několika dalších schůzkách se Prelát vrátil do Říma 15. května.