Milovaní, ať Ježíš opatruje mé dcery a syny!

Před několika dny jsme zahájili postní období. Během těchto týdnů nás liturgie církve vybízí, abychom prosili Boha o „zkroušené a pokorné srdce“ (Ž 51,19) a zároveň důvěřovali v jeho nekonečné milosrdenství. Toto období je zvláštní příležitostí, abychom se znovu soustředili na Krista a ještě více se zapálili touhou, aby se celý svět očistil a navrátil se k němu.

Milost tohoto liturgického období, máme-li dobře připravené srdce, nás posune vpřed v následování Pána. Svatý Josemaría nás povzbuzoval, abychom v postní době odpovídali na Boží vůli stále velkoryseji. „Je nutné, abychom se opět obnovili; musíme být věrnější a mít větší pokoru, aby se umenšovalo naše sobectví a rostl v nás Kristus, neboť illum oportet crescere, me autem minui (Jan 3,30), on musí růst, já však se menšit. (Jít s Kristem, č. 58)

Půst je časem pokání. Lev XIV. navrhuje, abychom praktikovali nějakou formu umírněnosti, která je právě v dnešní době tolik potřebná. „Snažme se (...) naučit se vážit slova a pěstovat laskavost: v rodině, mezi přáteli, na pracovišti, na sociálních sítích, v politických debatách, v médiích a v křesťanských společenstvích. Tehdy slova nenávisti ustoupí slovům naděje a pokoje.“ (Poselství k postní době 2026) Připojme se k tomuto přání Svatého otce a snažme se být nástroji jednoty, rozsévači pokoje a radosti ve všech prostředích, v nichž se nacházíme.

S veškerou láskou vám žehná

váš otec

Řím, 24. února 2026