Komentář k evangeliu: "Udělejte všechno, co vám řekne."

Komentář k 2. neděli v mezidobí (cyklus C). „Ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." Těm, kdo věří v Ježíšovu moc a přímluvu Panny Marie, náleží nejlepší víno, víno Boží lásky a věčné spásy.

Evangelium (Jan 2,1-12)

Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: "Už nemají víno." Ježíš jí odpověděl: "Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina." Jeho matka řekla služebníkům: "Udělejte všechno, co vám řekne." Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování (předepsanému) u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl (služebníkům): "Naplňte džbány vodou!" Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: "Teď naberte a doneste správci svatby!" Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří čerpali vodu, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do Kafarnaa, ale zdrželi se tam jen několik dní.

Komentář

Na začátku svého veřejného života se Ježíš se svými učedníky zúčastnil svatební hostiny, aby svou přítomností požehnal a posvětil oslavu lidské lásky. „A co je divného na tom, že v domě, v němž se slavila svatba, byl ten, který přišel na svět, aby slavil svou vlastní?"[1]. Tento mladý manželský pár se stal vzorem pro všechny, kdo chtějí do svého životního projektu vložit Boha. A protože velkou protagonistkou této scény je Maria, Ježíšova matka, vypravěč ji bez rozpaků zmiňuje před jejím Synem.

Oslava svatby na starém Východě mohla trvat i několik dní. Zvláště když se hosté museli vydat na dlouhou cestu pěšky ze vzdálených míst, aby se jí mohli zúčastnit. To poněkud zmírňuje nedbalost nevěsty a ženicha a odpovědných osob, které si možná s přibývajícími dny oslav neuvědomily, že víno dochází. Jaká katastrofa! „Jak je možné slavit svatbu a veselit se, když chybí to, na co proroci poukazovali jako na typický prvek mesiášské hostiny? (srov. Am 9,13-14; J 2,24; Iz 25,6)"[2]. Tento detail, obyčejný, ale pro každého důležitý, nezůstává bez povšimnutí ženské a praktické intuice Marie, která je zvyklá věnovat pozornost potřebám druhých. Když si uvědomí problém, okamžitě myslí na svého Syna, aby ho vyřešil. Se starostlivostí a s vírou svolává služebníky a jde tak daleko, že veřejně odhaluje Ježíšovo božství: „Nemají víno. - „Maria, učitelka modlitby. — Hleď, jak prosí svého Syna v Káně. A jak naléhá, neúnavně, vytrvale. — A jaký úspěch má. – Uč se"[3].

Mariina prosba tak dalece přesahuje scénu v Káně a v srdci jejího Syna rozechvívá příslib spásy, který Bůh oznámil v knize Genesis. Proto ji Ježíš s biblickou vážností oslovuje „ženo“ a vyslovuje zdánlivou výčitku, protože jeho hodina ještě nepřišla. Výtku, kterou Maria, zdá se, ignorovala: „Jeho matka řekla služebníkům: Udělejte všechno, co vám řekne.“. To jsou poslední Mariina slova zaznamenaná v evangeliích. Jsou jako mateřský odkaz pro všechny lidi.

Ježíš se nejen podřizuje žádosti své matky, ale přijímá i spolupráci služebníků, kterou mu Maria navrhuje. Ten, který obvykle vytváří víno vodou, jež se filtruje z vinné révy na polích, nyní tento proces urychluje vodou, která se vylévá s pomocí lidské práce.

Když jsme velkorysí a umíme použít prostředky k našemu účelu: „Naplňte džbány vodou; naplnili je až po okraj“, Bůh svým posvěcujícím působením žehná a proměňuje lidskou práci v dílo božské na znamení své lásky a k dobru všech. „I ta nejobyčejnější věc se stává neobyčejnou, nadpřirozenou, když máme dobrou vůli dělat to, co po nás chce Bůh"[4].

Nyní se na to můžeme podívat ještě podrobněji. Ve vyprávění se uvádí, že se zde nacházelo šest kamenných džbánů, jejichž objem by celkem činil téměř 600 litrů. Vodu určenou k očistě Židů Bůh proměnil ve víno skvělé kvality a velmi hojně, protože „začala Boží hostina s lidstvem“[5]. Velké množství vína má symbolizovat nesmírnou Boží lásku k lidstvu a předznamenává krev Beránka, který se obětoval do krajnosti, aby k sobě všechny přitáhl. Symbolizuje také závazek křesťana vůči druhým pro nové přikázání lásky, jejíž míra nemá mít žádnou míru. Maria uspíší Ježíšovu hodinu: hodinu velikonočního tajemství jeho smrti a zmrtvýchvstání, naznačenou onou časovou poznámkou, kterou příběh začal: „Třetího dne“. (pozn. v českém překladu tato zmínka chybí).

Nakonec Ježíš řekne: „Teď naberte a doneste správci svatby!" Řecký text ho nazývá architriclinio, což doslova znamená správce trojího stolce. Byl to host, který ležel u stolu, aby jako znalec ochutnával prostřená jídla. Jeho veřejná chvála zajistí, že si čtenář, který zná původ vína, uvědomí blahobyt, který se dostane těm, kdo mají Boha ve svém životě jako novomanželé v Káně, těm, kdo důvěřují jeho moci jako Maria, a těm, kdo milují skrytou a účinnou službu jako oni služebníci.

Pablo Edo

[1] Svatý Augustin, Komentář na Janovo evangelium Homilie 8.

[2] Papež František, Katecheze na generální audienci, 8-VI-2016.

[3] Svatý Josemaría, Cesta, č. 502.

[4] Svatý Josemaría, Dopis 14-IX-1951, č.23.

[5] Benedikt XVI, Ježíš Nazaretský.

Pablo Edo