Jak by se k tomu postavil Ježíš?

Pedro má na starosti údržbu a péči o parky v Seville. Je ženatý a má čtyři děti. Vypráví, jak se snaží pracovat v Boží přítomnosti a zpříjemňovat život svým kolegům a sousedům v tomto městě.

Jmenuji se Pedro, jsem zemědělský inženýr, a pracuji v Podniku služeb údržba parků a zahrad v Seville. Jsem ženatý, mám čtyři děti a snažím se, aby náš rodinný život byl odrazem mého vztahu k Bohu a v duchu Opus Dei.

Už jako malý jsem poznal Dílo, protože mí rodiče byli supernumeráři a jako mladý jsem studoval ve škole Fomento. V roce 1988 jsem požádal o přijetí do Opus Dei jako supernumerář.

Mám technické zaměstnání v Podniku služeb údržba parků a zahrad a starám se o údržbu a konzervaci zeleně města. Každý den, v práci, při realizaci projektů a úkolů, jednou z pomůcek, které mi pomáhají, je, že uvažuji, jak by se ke všem těmto úkolům postavil Ježíš.


Pak je tu lidská stránka při jednání s kolegy, šéfy, sousedy, kteří přicházejí s žádostmi, reklamacemi; a zde se snažím o co nejpřirozenější postoj, o laskavé jednání, to výborně zabírá, neboť tu jde o navázání kontaktu mezi lidmi na pracovišti a s těmi, kdo za námi přichází.

Zdrojem inspirace mi je encyklika Laudato Si papeže Františka, neboť jedno z jejích základních témat je odpovědnost, kterou my všichni máme při péči o přírodu.

Když jsme se loučili s jedním vedoucím, jako dárek k odchodu do důchodu jsme mu při obědě dali několik dárků. Šéf mu předal balíček a když se rozbalil, objevil se velký kříž. Oslavenec byl dojat a potom, co ho označil, řekl: „Tento kříž mě doprovázel celý můj pracovní život, v čase dobrém i zlém.“ Toto svědectví se mi velmi líbilo.