„Byl jsem nekonečně vděčný Pánu Bohu, že se Boží Dílo ujalo v Česku“, řekl Josef Pustka

11. března zemřel v Římě Josef Pustka, absolvent filozofie a kanonického práva. Narodil se v Kozlovicích u Frýdku Místku v bývalém Československu v roce 1919. Byl jedním z prvních členů Opus Dei v Itálii.

11. března zemřel v Římě Josef Pustka, absolvent filozofie a kanonického práva. Narodil se v Kozlovicích u Frýdku Místku v bývalém Československu v roce 1919. Byl jedním z prvních členů Opus Dei v Itálii.

Do hlavního města Itálie přijel Josef v listopadu 1947. Byl to mladík pocházející z vysokých akademických kruhů. Je věrný pokynům generálního vikáře pražské arcidiecéze Bohumila Opatrného, který si přeje, aby mladí katoličtí intelektuálové studovali na univerzitě v Římě. Pustka se zapisuje na filosofii na Papežské univerzitě Angelicum a na kanonické právo na Papežské lateránské univerzitě.

Ve Věčném městě ho zastihuje únorový převrat v roce 1948. Pomáhá iniciativě Františka Schwarzenberga, československého velvyslance ve Vatikáně. Hrabě vytváří výbor humanitární pomoci, který organizuje pomoc Čechoslovákům v exilu. Utečenců v Německu je až deset tisíc, z nichž čtyři tisíce přijímají italské úřady. Josef je po tři roky sekretářem výboru a proto musí svá studia přerušit. V té době měl již magisterský titul z filosofie a bakaláře v kanonickém právu.

Tehdy se začnou připravovat pro vysílání materiály o komunistech. Nejsou ale zaměřené tolik proti jejich ideologii, jejíž verzi „light“, revizionistickou neboli jugoslávskou, postavenou proti tvrdé stalinistické linii, se mnozí snaží ospravedlňovat. Kromě Radio Free Europe v Mnichově vzniká v Itálii česká sekce Radio Italia. Pustka toto oddělení vede mezi roky 1950 a 1953. Zastává ale názor, že obě ideologické verze marxismu jsou protikatolické. Důkazem toho byl atentát na biskupa Mariboru v Jugoslávii, kde vládl Josip Brož Tito. Čech si nebere servítky a to se nelíbí jugoslávskému „protistalinistickému“ vysílání. Odtud na něho přicházejí stížnosti a následkem toho italské úřady obviňují Pustku z narušování diplomatických vztahů mezi Římem a Bělehradem. 10. března 1953 je z vysílání vyhozen a vláda mu dává 48 hodin na opuštění země.

Josef neodjíždí. Končí v uprchlickém táboře v Abruzzi, asi sto kilometrů od Říma. Je to komplex postavený Mussolinim, kde se věznili antifašisti. Pustkovi, který byl studentem, se podařilo sehnat doklady umožňující přípravu a složení univerzitních zkoušek.

Tehdy poznává lidi z Opus Dei. A uprostřed těchto svízelů roku 1953, kdy se mu zavírají všechny dveře, objevuje povolání do Díla. V roce 1958 si bere Emmu. Vždy bude projevovat vděčnost své ženě, italské profesorce, že se zamilovala do uprchlíka z Československa.

Jeho znalost jazyků mu umožňuje pracovat jako překladatel u tribunálu Římské roty. Vášeň k dějinám a umění ho přivádí k práci jako turistický průvodce a tohoto „cicerone“ dělá i pro důležité státní návštěvy.

Když přichází v šedesátých letech Pražské jaro, ptá se Pustka zakladatele Opus Dei, Josemaríi Escrivá de Balaguer: „Kdy začneme v naší zemi?“ „Můj synu, nedělej si starosti. Ta chvíle ještě nepřišla, protože neposílám mé děti tam, kde není svoboda. Modli se a trpělivě čekej,“ dostal odpověď.

V té době navazuje Pustka kontakt s kardinálem Štěpánem Trochtou, biskupem z Litoměřic. Duchovní mu říká, že ještě nenastala vhodná chvíle pro zahájení apoštolské práce Díla v Československu.

Při prvním setkání se zakladatelem Díla se Josef zavazuje, že přeloží „Cestu“ do češtiny. První vydání publikovali benediktini z Nursie, jejichž klášter založil opat pražského kláštera v Emauzích. Otec Cyril zůstal po komunistickém převratu roku 1948 v zahraničí a se svolením Pia XII. v Itálii zůstal a pokračoval ve své práci tam.

Otec věnoval jeden z prvních exemplářů Pustkovi a ten knihu vrátil po smrti de Escrivá donu Álvarovi. Vyjádřil přání, aby byla předána Čechům, až bude v jejich zemi zahájena apoštolská práce. Tehdy se zdálo, že je to jen pouhá chiméra. Následovník svatého Josemaríi toto přání splnil a kniha se dnes nachází spolu s rodinnými vzpomínkami v jedné vitríně pražského domu Opus Dei.

Prelát Díla, Javier Echevarría, poznamenal k Josefu Pustkovi: Je to jeden z těch, kdo se nejvíce modlili za započetí práce Díla v Československu. A poprosil, aby byl Josef průběžně o vývoji situace informován.

V roce 2002 se Josef účastnil konferencí v Praze a Brně u příležitosti stého výročí narození svatého Josemaríi a v roce 2003 byl na první konvivenci ve formačním centru Palouček, asi 45 kilometrů na jihovýchod od Prahy.

„Byl jsem nekonečně vděčný Pánu, že se Boží Dílo ujalo v Česku", řekl tehdy Josef. Video, které tento článek doprovází, je právě z této konvivence.