8. Kde a jak se Ježíš narodil?

Jedna z 54 častých otázek o Ježíši Kristu a církvi, na které odpovídá tým profesorů historie a teologie Navarrské univerzity.

Evangelisté Matouš a Lukáš nám říkají, že Ježíš se narodil v Betlémě (viz otázka: Narodil se Ježíš v Betlémě nebo v Nazaretě?). Matouš místo neupřesňuje, ale Lukáš poznamenává, že Maria, když porodila dítě, „položila ho do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa“ (Lk 2,7). „Jesle“ napovídají, že tam, kde se Ježíš narodil, chovali dobytek. Lukáš také říká, že dítě v jeslích bude pro pastýře znamením, že se tam narodil Spasitel (Lk 2,12.16). Řecké slovo pro „zájezdní útulek“ je katályma. Je to prostorný pokoj v domech používaný jako obývací pokoj nebo pokoj pro hosty. V Novém zákoně se vyskytuje ještě dvakrát (Lk 22,11 a Mk 14,14) a označuje se jím síň, kde Ježíš se svými učedníky slavil poslední večeři. Je možné, že evangelista chce svými slovy poukázat na to, že toto místo neumožňovalo zachovat intimitu události. Justin (Dialog s Trifonem 78) tvrdí, že se narodil v jeskyni a Origenes (Proti Celsovi 1,51) a apokryfní evangelisté zmiňují totéž (Jakubovo protoevangelium 20; Pseudo-Tomášovo evangelium 13).

Církevní tradice velmi brzy předala nadpřirozený charakter narození Ježíše. Svatý Ignác z Antiochie kolem roku 100 to potvrzuje, když říká „vládci tohoto věku zůstalo utajeno panenství Mariino a její porod, stejně i smrt Pána. Tři tajemství výkřiku, která Bůh učinil v tichosti“ (Efezanům 19,1). Koncem II. století zaznamenává svatý Irenej, že porod byl bezbolestný (Demonstratio Evangelica, Důkaz evangelia 54) a Klement Alexandrijský už v souvislosti s těmito apokryfy tvrdí, že narození Ježíše bylo neposkvrněné (Stromata 7,16). V textu ze IV. století, který je připisován svatému Řehoři z Neocézarei (Divotvůrce), se jasně říká: „když se narodil (Kristus), zachoval lůno i panenství neposkvrněné, aby bezprecedentní charakter tohoto narození nám byl znamením velikého tajemství“ (Pitra, „Analecta Sacra“, IV, 391). Nejstarší apokryfní evangelia, i když poněkud výstředního charakteru, si lidové tradice uchovávají a tyto tradice se s výše uvedenými svědectvími shodují. Šalamounovy ódy (Oda 19), Nanebevstoupení Izajáše (kap. 13) mluví o tom, že Ježíšovo narození mělo zázračný charakter.

Všechna tato svědectví jsou odrazem tradice víry, která učení církve potvrzuje a zároveň vyznává, že Maria byla pannou před porodem, při porodu a po porodu: „Prohloubení víry v panenské mateřství vedlo církev k vyznání skutečného a věčného panenství Marie (cf. DS 427) včetně porodu Božího Syna, který se stal člověkem, (cf. DS 291; 294; 442; 503; 571; 1880). Vždyť narození Krista ‚panenskou čistotu matky neporušilo, nýbrž posvětilo‘. Liturgie církve oslavuje Marii jako ‚Aeiparthenos‘, ‚ustavičnou pannu‘ (cf. LG 52)“ (Katechismus katolické církve, č. 499).

54 otázek o Ježíši Kristu a církvi

Juan Chapa