Je známo, že Mariino evangelium je gnostický text napsaný původně v řečtině a objevený v Oxirrinco (Egypt) (P.Ryl. III 463 a P.Oxy. L 3525), který se k nám dostal prostřednictvím dvou papyrových zlomků ze 3. století a také jako překlad do koptštiny z V. století (P.Berol. 8502). Všechny tyto texty byly uveřejněné mezi lety 1938 a 1983. Je možné, že tento text byl napsán ve II. století. O Marii, pravděpodobně Magdalské (i když má pouze jméno Maria), se tu mluví jako o zdroji tajného zjevení, protože je v důvěrném vztahu se Spasitelem.

Ve zlomkovitém textu, který se k nám dostal, se vypráví, že učedníci dávají vzkříšenému Kristu otázky a on jim odpovídá. Později je posílá, aby kázali evangelium o Božím království pohanům, a potom odchází. Učedníci jsou zarmouceni, neboť se jim zdá, že tento příkaz splnit nedokážou. Maria je proto povzbudí, aby se i tak do tohoto úkolu pustili. Petr ji žádá, aby jim Spasitelova slova, o nichž dosud neslyšeli, prozradila, protože oni ví, že on „ji miloval více, než ostatní ženy“. Maria jim své vidění, které je plné gnostických výrazů, předává. V kontextu světa směřujícího ke svému zániku vysvětluje obtíže duše při odhalování své skutečné duchovní podstaty, když vystupuje do místa svého věčného odpočinku. Potom, co svou vizi dovypráví, vidí, že Ondřej a Petr jí nevěří. Petr zpochybňuje to, že by ji Spasitel před apoštoly upřednostňoval, a Maria se rozpláče. Lévi ji brání („Ty, Petře, jsi vždycky tak ukvapený“) a obviňuje Petra, že se staví proti „ženě“ (pravděpodobně Marii, spíše než proti ženě obecně), jak to i odpůrci dělali. Povzbuzuje je, aby se smířili s tím, že Spasitel jí dal přednost, a aby oblékli člověka dokonalého a šli kázat evangelium, což nakonec i udělali.

Vidíme, že ve fragmentech uváděná svědectví nejsou nijak rozsáhlá. Někteří autoři by byli rádi, aby příčinou konfliktů církve II. století byly výhrady apoštolů vůči Marii (byly též do jisté míry přítomné v Tomášově evangeliu, v Pistis Sophia a v řeckém evangeliu Egypťanů). Znamenalo by to, že oficiální církev se staví proti ezoterickým zjevením a proti vůdčímu postavení ženy. Vezmeme-li ale do úvahy gnostický charakter těchto textů, je mnohem více přijatelnější, že tato „evangelia“ nejsou odrazem situace v církvi, nýbrž jejich osobitým postojem a konfrontací s touto církví. To, co tvrdí nějaká sekta, nemůže být obecným pravidlem, ani se nemůže z této výjimky stát pravidlo.

54 otázek o Ježíši Kristu a církvi