Výňatek z článku, který uveřejnila paní Francisca Quiroga, profesorka filosofie na Papežské univerzitě Svatého Kříže, v časopise Studia et Documenta, 2007.
V čem spočíval zakládající charakter události, ke které došlo 14. února 1930? Na otázku by se dalo stručně odpovědět takto: Svatý Josemaría pochopil, že Bůh povolává ženy, aby se staly částí Opus Dei a vytvářely je.
Je proto třeba pohlížet na datum, o které se dnes zajímáme, z hlediska realizace projektu, jenž měl svůj počátek 2. října 1928[1].
Zakladatel vždy uváděl konkrétní den, ve kterém si uvědomil, že si Bůh přeje ženskou větev Opus Dei. Někdy také dodával, za jakých okolností a na jakém místě k tomuto vidění došlo. Tímto místem byla kaple v domě markýzy z Onteiro[2] v Madridu v průběhu slavení mše, a to hned po přijímání.
Sám si později zapsal, k čemu došlo v jeho duši: „14. února 1930 jsem slavil mši v kapličce již starší markýzy z Onteiro, matky Luz Casanovy, o kterou jsem se duchovně staral, když jsem byl kaplanem v Patronátním domě. Během mše, hned po přijímání - celé Dílo má být pro ženy! Nemohu říci, že jsem to viděl, nicméně intelektuálně ano, a do podrobností (později, když jsem toto intelektuální vidění rozšířil, jsem přidal další věci) jsem pochopil, co má být ženská větev Opus Dei“.[3]
A při meditaci, kterou dával ve Villa Tevere[4], v kapli Seslání Ducha svatého: „Šel jsem do domu jedné osmdesátileté paní, která se u mě zpovídala, do její maličké kaple, ve které jsem měl slavit mši. A právě tam k tomu došlo, po přijímání, během mše. Tehdy přišla na svět ženská větev. Potom, ve vhodnou chíli, jsem pospíchal ke svému zpovědníkovi, který mi řekl: je to právě tak od Boha, jako to ostatní“.[5]
Zdá se, že tento den má v sobě něco nového. Ve skutečnosti se ale nejedná o další založení, ale o rozšíření toho, co vzniklo 2. října 1928[6]. Pokaždé, když se pod různými podobami mluvilo o tom, co začalo 14. února 1930, bylo zřejmé, že existuje naprostá kontinuita s tím, co zakladatel viděl 2. října 1928.
Jasně to vyjádřil sv. Josemaria na setkání v Buenos Aires v roce 1974:„Bylo to právě 2. října 1928, na svátek svatých andělů strážných, kdy si Pán přál, abychom začali tuto práci. 14. února 1930 pak ženská větev Díla završila univerzální mobilizaci křesťanů za mír, všeobecné dobro, porozumění a bratrství.“[7]
Podívejme se také na starší text z roku 1959. Zakladatel se sešel s několika ženami z Opus Dei v Římě a řekl jim: „Chtěl bych se u vás, mých dcer, nějakou dobu zdržet, protože dnes slavíme výročí dne, ve kterém náš Pán ženám otevřel nadpřirozenou cestu na zemi.“[8]
V jednom záznamu rozhovoru se zakladatelem z února 1955 je vidět, jak mu bylo jasné, že integritu Opus Dei vytváří muži i ženy. Řekl jim: „Bez této výslovné vůle Pána a bez vás žen by nebylo Dílo úplné.“[9]
Muži a ženy v Opus Dei jsou částí jedné instituce. Mají totéž povolání, totéž poslání, jednoho ducha i stejný apoštolát.[10] Vytváří jednu rodinu, jejíž hlavou je „Otec“, který je jejím Prelátem od chvíle, kdy Opus Dei dosáhlo v roce 1982 své definitivní právní formy.[11]
Tak to zakladatel různými způsoby, slovy a skutky předával. A tak to chápali členové Opus Dei už od začátku. Na dokreslení toho můžeme uvést jeden zápis z deníku prvního ženského centra ze 14. února 1943. Jsou to reakce na slova sv. Josemaríi: „V tento velký den upíráme svůj zrak na Ježíše, jenž je tu před námi ve svatostánku, a vzdáváme mu díky za to, že dal v jeho Díle vzniknout spolupráci žen.“[12] Výraz „spolupráce žen“, i když není úplně přesný, vhodně vystihuje dvě věci, které jim sv. Josemaria předal: Opus Dei je jedna instituce se dvěma větvemi, iniciativa pochází od Boha, a proto muži i ženy „spolupracují“ s Bohem.
-----------------------------------
[1] Porovnej Andrés Vázquez de Prada, cit. práce sv. I, str. 251-324.
[2] Doňa Leónides Garcia San Miguel, Marquesa de Onteiro: porovnej tamtéž, str. 258, pozn. 17. Její dům sloužil jako malý hotel v ulici Alcalá Galiano. O několik let později byl zbořen a byl zde vystavěn bytový dům. Porovnej Ana Sastre, cit. práce, str. 101-102
[3] Josemaria Escrivá, Apuntes íntimos (Důvěrné poznámky), č. 1871, poznámky z roku 1948 v Andrés Vázquez de Prada, cit. práce, sv. I, str. 323. O historickém a teologickém významu tohoto textu porovnej Antonio Aranda, „Sv. Josemaria...“, str. 131-136.
[4] Villa Tevere je název komplexu budov, ve kterém se nachází hlavní sídlo Opus Dei v Římě: porovnej Andrés Vázquez de Prada, cit. práce, sv. III, str. 105.
[5] Poznámky při meditaci, 14. 2. 1964, AGP, Sec. P09, str. 74. Porovnej Andrés Vázquez de Prada, cit. práce, sv. I, str. 315-324.
[6] „Ačkoliv na základě osvícení viděl jasně univerzální dosah tohoto sdělení, don Josemaria Escrivá de Balaguer se v měsících následujících po 2. říjnu 1928 domníval, že v Opus Dei mají místo pouze muži. Během celebrování mše svaté 14. února 1930 viděl, že musí toto povolání umožnit i ženám, a tak vznikla nová větev Opus Dei. Prelatura Opus Dei tvoří organickou a neoddělitelnou jednotu v pastoraci a uskutečňuje svůj apoštolát prostřednictvím mužské a ženské sekce. Řídí ji prelát, který obě tyto sekce sjednocuje na úrovni duchovní a jurisdikční.
[7] Poznámky ze setkání v Buenos Aires, 26. 6. 1974, AGP, oddíl P05, I, str. 595.
[8] Poznámky během rozhovoru dne 14. 2. 1959, AGP, oddíl P02, 1992, str. 600.
[9] Poznámky během rozhovoru, únor 1955, AGP, oddíl P01, II, str. 6.
[10] Porovnej Pedro Rodriguez, Fernando Ocáriz, José Luis Illanes, cit. práce, str. 69-86 a 162-198.
[11] Porovnej Statuta, odst. 1 a 130 v Amadeo de Fuenmayor, Valentín Gómez-Iglesias, José Luis Illanes, cit. práce, str. 628 a 647.
[12] Deník centra v ulici Jorge Manrique, 14. 2. 1943, AGP (Subfondo Asesoría Central), D-1004.