Plný název zní Prelatura svatého kříže a Opus Dei. Jako hlavní ůkol a cíl si Opus Dei vytýčilo obeznámit lidi všech společenských vrstev, žijící v nejrůznějších životních podmínkách, se skutečností, že křesťané jsou všeobecně povoláni ke svatosti, a tedy i k apoštolátu. Dějištěm snahy a uskutečňování tohoto poslání je obyčejná a normální každodenní práce všedního dne. Opus Dei poskytuje svým členům duchovní vzdělání a duchovní pomoc v té míře, v jaké ji potřebují, aby v každodenním životě -nezávisle na jeho uspořádání- žili v osobní svobodě a odpovědnosti, tak, jak má žít křesťan, který svou víru bere vážně.
Zakladatel a historie
2. Října 1928 založil mladý španělský kněz Josemaría Escrivá de Balaguer Opus Dei a o 16 měsíců později, 14. Února 1930, jeho ženskou větev. Opus Dei se rozrůstalo v prvních letech stejně jako i později díky osobnímu apoštolátu, který zakladatel prováděl. Shromažďoval kolem sebe přátele, kteří se také "nakazili" jeho láskyplnou péčí o spoluobčany. I když "Dílo", jak se Opus Dei zkráceně nazývá, zapouštělo kořeny nejprve ve studentském prostředí, a pak v dělnických čtvrtích Madridu, přece jen se brzy rozšířilo do ostatních společenských vrstev a postupně i do jiných měst země. Již v roce 1935 plánoval zakladatel rozšíření svého apoštolského působení do rancie. Ale španělská občanská a potom II. světová válka to zpočátku znemožnily. V roce 1940 mohlo Opus Dei začít působit v Portugalsku. Brzy po skončení II. světové války zahajuje svou práci v Anglii, Itálii, Francii, Irsku, USA a Mexiku.
Josemaría Escrivá de Balaguer se v roce 1946 přestěhoval do Říma, kde zřídil ůstředí Opus Dei. Jeho šíření pokračuje nepřetržitě od r.1950. Centra vznikají v Německu, Nizozemí, Argentině, Kanadě, Venezuele a v ostatních západoevropských a amerických zemích, následuje Japonsko, Filipíny, Nigérie, Austrálie, Keňa, Zaire, Pobřeží slonoviny, Hongkong, Švédsko. V roce 1983 čítá Opus Dei více než 73.000 členů z 87 zemí.
Zakladatel zemřel 26.6.1975 v Římě. Již za svého života získal pověst svatosti a už 12.5.1981 mohl být v Římě zahájen proces o jeho blahořečení: papeže o ně požádalo 69 kardinálů a 1.300 biskupů. Za prvního nástupce zakladatele byl 15.9.1975 zvolen msgr. Alvaro del Portillo, který žil 40 let po boku zakladatele jako jeho nejbližší důvěrník a spolupracovník, po desetiletí byl generálním tajemníkem Opus Dei. Do 28.11.1982 vedl Opus Dei jako jeho generální prezident, od té doby jako papežem jmenovaný prelát nově zřízené osobní prelatury.
Opus Dei je vzhledem k svému apoštolskému poslání zcela univerzálně zaměřeno. Šest let po jeho založení napsal v roce 1934 Josemaría Escrivá: "Je zapotřebí zdůraznit, že nejsem žádným dobovým jevem v historii církve a křesťanství. Opus Dei nevzniklo jen proto, aby pomáhalo ve specifických nouzových situacích určité země nebo určité epochy. Ježíš chce mít své Dílo od prvního okamžiku naprosto celosvětové, naprosto katolické.
Opus Dei se těšilo od svého založení podpoře a přízni církevní hierarchie. Od roku 1943 postupně získávalo všechny potřebné aprobace ze strany Svatého stolce, až konečně v roce 1982 mu zřízení osobní prelatury Janem Pavlem II. přineslo odpovídající církevně-právní formu, o niž usiloval zakladatel.
V zakládací listině prelatury, apoštolské konstituci "Ut sit", říká papež Jan Pavel II.: "S velikou nadějí věnuje církev svou mateřskou péči a pozornost Opus Dei, které založil na základě Božího vnuknutí 2.10.1928 v Madridě sluha Boží Josemaría Escrivá de Balaguer, aby bylo energickým a ůčinným nástrojem pověření církve ke spáse života na zemi.