Opus Dei

Papež při katechezi vysvětlil, že křesťanská dospělost spočívá v přechodu od dodržování Božích přikázání k „angažovanému životnímu stylu, v němž si uvědomujeme milost, že jsme Božími dětmi“.

Při středeční katechezi papež vysvětlil, že „Zákon“ nemůže být absolutní; tj. že dodržování zákona není zárukou „smlouvy s Bohem“. Jako příklad dal svatého Pavla, který předkládá radikální novost křesťanského života, aniž by se proti židovskému zákonu stavěl.

Čtvrté přikázání se výslovně obrací k dětem v jejich vztazích k rodičům. Týká se také příbuzenských vztahů, výchovy a pracovních vztahů.

Lidský život je posvátný, protože již od počátku zahrnuje stvořitelskou činnost Boha a stále zůstává ve zvláštním vztahu ke Stvořiteli.

Bůh je láska a jeho láska je plodná. Bůh chtěl, aby na této plodnosti měl účast i lidský tvor a spojil plození každé nové osoby se zvláštním úkonem lásky mezi mužem a ženou.

Sedmé přikázání zakazuje brát nebo si ponechávat nespravedlivě co je cizí nebo působit nespravedlivou škodu bližnímu na jeho dobrech.

Tato dvě přikázání pomáhají žít svatou čistotu (deváté přikázání) a odpoutanost mysli a tužeb od hmotných dober (desáté přikázání).

Náš Pán Ježíš Kristus učil, že chce-li být člověk spasen, musí zachovávat přikázání, které vyjadřují podstatu přirozeného mravního zákona. První přikázání je dvojí: láska k Bohu a láska k bližnímu z lásky k Bohu.

Druhé přikázání předepisuje respektovat jméno Pána a třetí přikázání přikazuje světit sváteční dny.