Opus Dei

Spása uskutečněná Kristem a následné poslání církve se obrací na člověka v jeho úplnosti a proto jako na osobu, která žije ve společnosti.

Esta verdad afirma la plenitud de inmortalidad a la que está destinado el hombre; constituye por tanto un recuerdo de la dignidad de la persona, especialmente de su cuerpo.

Ústředním tajemstvím víry a křesťanského života je tajemství Nejsvětější Trojice. Křesťané jsou křtěni ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Slovu Boha, který se zjevuje, je možné pouze se klanět a děkovat, člověk padá na kolena v úžasu před Bohem, který, ač transcendentní, se mi stává interior intimo meo.

Když Bůh stvořil člověka, utvořil ho ve stavu svatosti a spravedlnosti; ale naše první rodiče se proti Stvořiteli vzbouřili a přišli o většinu darů, které dostali, a dalším generacím předali padlou, od Boha vzdálenou přirozenost, kterou Kristus vykoupil.

Vtělení je důkaz par excellence (po výtce) Lásky Boha k lidem, neboť v něm je to Bůh sám, kdo se dává lidem a bere na sebe účast na lidské přirozenosti v jednotě osoby.

Ježíš zemřel za naše hříchy (srov. Řím 4, 25), aby nás z nich vysvobodil a zachránil nás pro život nadpřirozený.

Ježíš Kristus přijal lidskou přirozenost, aniž by přestal být Bohem: je pravý Bůh a pravý člověk.

Nauka o stvoření je první odpovědí na základní otázky o našem původu a cíli.

Víra je nadpřirozená ctnost, která uschopňuje člověka, aby pevně souhlasil se vším, co Bůh zjevil.