Otevřené Boží srdce: milosrdenství a apoštolát
Když odmítne pokušení podřídit si království země, Ježíš odhaluje, jaká je jeho vláda nad dějinami. Třebaže se to lidským očím může zdát naivní, Bůh vládne milosrdenstvím. A tak si také přeje být svými vyslanci, křesťany, ve světě zpřítomňován.
Důstojnost rodiny
Domov má být první a hlavní školou, kde si děti osvojí lidské a křesťanské ctnosti.
Utvářet charakter podle ctností
Křesťanská zralost znamená vzít otěže svého života do vlastních rukou a vážně si před Bohem položit otázku: Co mi ještě schází? Tehdy začne boj o ctnosti založený na vlastním úsilí a především na Pánově pomoci.
Něco velkého, a ať je to láska (III): Naše pravé jméno
Jsme, jací jsme. Nic víc, nic míň. Ale to, jací jsme, nám umožňuje následovat Pána a sloužit církvi. Následující text se podrobněji zabývá otázkou Božího volání ke každému z nás.
Něco velkého, a ať je to láska (II): Čím by mohl být tvůj život
Snem každého křesťana je, aby jeho jméno bylo zapsáno v Božím srdci. Druhý text série o povolání – Něco velkého, a ať je to láska – pojednává o této skutečnosti.
Bůh, který nejedná? Zlo a bolest
Proč existuje zlo? Jaký smysl má bolest? Proč Bůh dopouští zlo? To jsou otázky, které si v životě klade občas každý, protože se týkají jednoho z největších tajemství člověka.
Něco velkého, a ať je to láska (I): Ježíš nám jde naproti
První článek série o rozlišování povolání nazvané „Něco velkého, a ať je to láska“. Každý člověk je volán k tomu, aby objevil, jaký plán má Bůh s jeho životem.
Líbit se Bohu
Pánova výzva „buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48) spočívá v tom, že máme žít jako Boží děti, které vědí, že jsou v Božích očích vzácné, a jsou pevně zakotvené v naději a radosti pramenící z vědomí, že mají tak dobrého Otce.
Žít s vědomím, že máme poslání (II)
Hybnou silou apoštolátu je láska, která je Božím darem: „V každém křesťanovi, dítěti Božím, přátelství a láska jedno jsou: božské světlo, které zahřívá“ (Výheň, 565). Církev roste především prostřednictvím lásky svých věřících; teprve potom následuje jako plod této lásky struktura a organizace, které jí mají sloužit.
Boží práce
„Neříkám, abyste opustili město a stranili se občanských záležitostí. Nikoliv. Zůstaňte, kde jste, žijte však ctnostně.“ To jsou slova světce 4. století a rovněž slova svatého Josemaríi, který hlásal, že v běžném životě skládajícím se z práce, nás očekává Bůh.