Těžištěm příspěvků na Pastoračních dnech v Castelldaura 2026 bylo duchovní doprovázení a pomoc lidem, jak růst v duchovním životě a v jejich vztahu s Kristem; cesta, která není hotovým receptem, ale ve skutečnosti znamená umět naslouchat a vést lidi ke svatosti.
Mons. Romà Casanova a další řečníci zdůraznili, že toto doprovázení musí vždy respektovat svobodu a důstojnost každého člověka, kdy skutečným protagonistou a tím, kdo proměňuje, je Duch Svatý.
Casanova hovořil o významu svatosti: „Není to abstraktní pojem, je to spojení s Kristem a plnost lásky. Druhý vatikánský koncil nám připomíná všeobecné povolání ke svatosti a poslání. Svatost je dar a zároveň úkol.“
Pokud jde o duchovní doprovázení, biskup z Vicu uvedl, že „je třeba hodně naslouchat a málo mluvit, být pro druhého zrcadlem. Kdo doprovází, musí být svatý, moudrý a zkušený v duchovním životě a v lidskosti. Dnes, v souvislosti s ‚novým pohanstvím‘, mnoho lidí znovu klepe na dveře církve a hledá naději; proto je osobní a blízké doprovázení potřebnější než kdy jindy.“
Úcta k důstojnosti a svobodě člověka
Luis Felipe Navarro, emeritní rektor Papežské univerzity Svatého Kříže, se ve svém příspěvku „Úcta k člověku v duchovním doprovázení“ zaměřil na to, jak pomoci v růstu v duchovním životě s ohledem na důstojnost a svobodu každého člověka.
Zdůraznil, jak důležité je dobře znát povahu vztahu mezi doprovázejícím a doprovázeným: „Tento vztah musí být vždy svobodný, založený na důvěře a na první místo musí klást Ducha Svatého.“
Při hlubším zkoumání vztahu, který se vytváří mezi dvěma osobami, z nichž každá má svou vlastní životní historii, vysvětlil, že „se musí respektovat ontologická důstojnost a svoboda Božích dětí. Nelze vnucovat, přikazovat nebo rušit vůli doprovázeného; úlohou průvodce je služba“.
Casanova i Navarro se shodli na tom, že nikdo nemůže doprovázet druhého, pokud on sám není doprovázen. Jsou zapotřebí důvěryhodní duchovní průvodci a odborníci na duchovní život, kteří jsou schopni pomáhat novým generacím.
Duchovní doprovázení mladých lidí a kněžské společenství
Příspěvky prvního dne konference položily základy dobrého duchovního doprovázení. Druhý den bylo téma pojato z pastoračního hlediska. Nejprve Fulgencio Espa, farář kostela Panny Marie Nazaretské ve čtvrti Vallecas (Madrid), hovořil o takzvané ‚generaci 5G‘ a o různých výzvách a příležitostech, které to s sebou přináší.
Pro tuto generaci je charakteristický silný vliv technologie, kdy mnohdy více času zabírá mobilní telefon než lidé. „Oslovujeme mladé lidi, kteří se narodili s mobilním telefonem v ruce, s profilem vytvořeným na sociálních sítích. Žít v rámci ‚profilu‘ s sebou nese tři obtíže: těžko poznat sebe sama, emocionální narcismus a samé „já“, vysvětluje Espa.
Protože tato generace prožívá existenciální prázdnotu, „má-li se doprovázet, je pro ni nejdůležitější láska: aby mladí lidé cítili, že jsou milováni, abychom je my milovali. Mladí lidé se cítí milováni, když s nimi jejich radosti sdílíte“.
Bratrství mezi kněžími
Antonio Cobo, farář kostela Panny Marie Vtělení v Cuevas de Almanzora (Almería), hovořil o kněžském bratrství.
Ve svém příspěvku zdůraznil, jak je důležité ho žít, neboť „podle lidské přirozenosti, stvořené Bohem, jsme bratři. Skrze gesta bratrství se stáváme těmi, jakými ve skutečnosti jsme. Pro naše povolání a poslání je zásadní žít, růst, kráčet vpřed, pracovat a zdokonalovat kněžské bratrství.“
Cobo definoval tuto jednotu jako „účinnou a láskyplnou; nvytváří příležitosti, chvíle a prostředí pro pěstování bratrské lásky, s integrálním doprovázením“. Kromě toho, jako člen Kněžské společnosti Svatého Kříže, ocenil podporu, která se kněžím prostřednictvím formace a „rodinného zázemí“ nabízí.
Slavnostní ukončení a závěry z konference
Pastorační dny byly zakončeny besedou, které se zúčastnil Mons. Javier Vilanova, pomocný biskup Barcelony, který poděkoval za tyto každoroční dny formace a bratrství, neboť „je to radost, že my kněží pečujeme o bratrství mezi sebou, i o to, že si navzájem pomáháme“.
Kněžské centrum Rosselló již 61 let organizuje tyto pastorační dny nabízející prostor pro setkávání a reflexi. Mons. Ignasi Pujol, vikář Opus Dei pro Katalánsko a Andorru, se při zahájení vyjádřil, že v tomto ročníku „jsme chtěli nabídnout širokou škálu názorů na to, jak co nejúčinněji v současných obtížích konkretizovat doprovázení. Duchovní doprovázení neznamená dávat hotové recepty; znamená to kráčet po boku druhého a pomáhat mu rozpoznávat v jeho životě Boží působení. Je třeba si uvědomit, že skutečným vůdcem je Duch Svatý. Slovy svatého Josemaríi, posláním doprovázení je „otvírat obzory“.