Narozeniny Svatého Otce nám připomínají bílý kouř z komína Sixtinské kaple 19. dubna 2005, bílý kouř, který oznámil nejen zvolení, ale také oběť. Bylo to znamení, že kardinál Joseph Ratzinger ochotně akceptoval břemeno být Petrovým nástupcem, v době, kdy se těšil na zasloužený odpočinek po letech intenzívní práce na vinici Páně.

Bůh dává Svatému Otci univerzální otcovství. Být římským pontifikem znamená stát se otcem velkého množství synů a dcer, kteří potřebují jeho vedení a péči ve svých mnohých potřebách a které musí milovat za všech okolností.

O výročí naše myšlenky obvykle zalétají do minulosti, ale je to také vhodná doba k úvahám o současnosti a budoucnosti. Je to čas představit si všechny chutné plody, které strom Církve přinese díky velkorysosti odevzdání Benedikta XVI. Je mužem, který jemu svěřený úkol objal stejně, jako Kristus objal svůj kříž. A učinil tak sjednocením intelektu a pokory, laskavosti a síly.

Cítíme potřebu poděkovat Svatému Otci při jeho osmdesátých narozeninách za to, že nám pomáhá ocenit krásu křesťanského života, a že nám připomíná radost a svobodu plynoucí z věrnosti Božím nařízením. Také mu děkujeme za povzbuzování, abychom postavili lásku do centra našich skutků.

Na inaugurační mši svého pontifikátu poprosil Benedikt XVI. katolíky, aby mu pomáhali svými modlitbami. O rok později poznamenal: „Více a více cítím, že bych sám nemohl tento úkol, toto poslání zvládnout. Ale také cítím, že jsem součástí velkého společenství a společně můžeme v Božím poslání pokračovat... Vzdávám nejvřelejší díky všem těm, kdo mě různými způsoby podporují zblízka, nebo mne zdálky duchovně provázejí svojí náklonností a svými modlitbami. Prosím každého, aby mne nadále podporoval modlitbou k Bohu, aby mi udělil dar být mírným a pevným pastýřem jeho Církve.“

Toto výročí nás vyzývá k modlitbě a obětem za papeže a jeho úmysly, aby tak cítil společenství celé Církve ve svém úsilí pokračovat v poslání, které Pán svěřil nám všem.