Evangelium (Lk 21,5-19)
Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: "Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozbořeno."
Zeptali se ho: "Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?"
Odpověděl: "Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí lidé totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: 'Já jsem to!' a 'Ten čas je tady!' Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude hned konec."
Potom jim řekl: "Povstane národ proti národu a království proti království, budou velká zemětřesení, na různých místech hlad a mor, hrozné úkazy a velká znamení na nebi. Ale před tím vším vztáhnou na vás ruce, budou vás pronásledovat, vydávat synagógám na soud a do vězení, budou vás předvádět před krále a vladaře pro mé jméno. To vám dá příležitost k svědectví.
Vezměte si tedy k srdci toto: Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní vaši protivníci.
Budete zrazováni i od vlastních rodičů a sourozenců, příbuzných a přátel, a některé z vás usmrtí. Budete pro mé jméno ode všech nenáviděni. Ale ani vlas z hlavy se vám neztratí. Vytrvalostí zachráníte svou duši."
Komentář
Když návštěvník Jeruzaléma dnes rozjímavě pohlíží na město z Olivové hory, je zasažen velikostí a krásou rozsáhlé plošiny, na níž stál jeho velký chrám. Při bližším pohledu stále upoutává pozornost nezměrná velikost a kvalita opracování každého z kvádrů, které tvořily základ jeho zdí. Před dvaceti stoletími tyto stavby vzbuzovaly úžas u každého, kdo je poprvé spatřil, a byly důvodem hrdosti všech zbožných židů, kteří přicházeli do Svatého města poklonit se Pánu. Ta impozantní kamenná masa se zdála být nezničitelná.
Proto byla Ježíšova slova, která zřejmě přerušila výroky plné obdivu, tak mrazivá, o jaké kosmické katastrofě mluvil? Pro ně se něco takového mohlo stát jen při konci světa. Je konec blízko?
Mistr ve své odpovědi odvádí pozornost od vedlejších podrobností, jako je čas a konkrétní chvíle, kdy pohroma nastane, aby se zaměřil na to základní.
Především upozorňuje, že přijdou těžké chvíle, chvíle, v nichž se objeví šarlatáni, kteří se budou prezentovat, jako by měli mesiášské výsady; avšak praví Kristovi učedníci se nesmějí nechat podvést ani se bát.
Jeho učení je stále aktuální: „Také dnes – říká papež František – totiž existují falešní ‚spasitelé‘, kteří se snaží nahradit Ježíše: vůdci z tohoto světa, svatoušci, dokonce čarodějové, osobnosti, které chtějí k sobě připoutat mysl i srdce, zvláště mladých lidí. Ježíš nás varuje: Nechoďte za nimi!“ [1].
My křesťané víme, kdo je tím vůdcem a kde se nachází ta cesta, kterou tolik lidí slepě hledá, aby dosáhli štěstí. Máme něco velmi cenného, co světu přinášíme: víru a lásku Boha, na které nám Ježíš Kristus dává účast. Vědom si tohoto velikého pokladu, který máme, svatý Josemaría nadšeně volal: „Nemáte touhu se zápalem zavolat na mladé, kteří se kolem vás hemží: Blázni, zanechte těch světských věcí, které činí srdce malicherným... a mnohdy nešlechetným a nízkým..., zanechte toho a pojďte s námi za Láskou?“ [2].
Tento úkol naplňuje radostným očekáváním a nadějí, ale Ježíš zároveň upozorňuje, že bude stát mnoho. Při vydávání svědectví o všem, čemu nás naučil, nebudeme ušetřeni žádné námahy ani strádání. Na to upozornil znovu také při Poslední večeři: „Služebník není víc než jeho pán. Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás“ (Jan 15, 20). Bůh tato pronásledování dopouští, protože z nich může vytěžit větší dobra, neboť budou příležitostí vydávat svědectví. Pán nám pomáhá, abychom se nebáli, protože budeme vždy v rukou našeho Boha a Otce, natolik, že „ani vlas z vaší hlavy se neztratí“ (v. 18). „To je rozdíl mezi námi a těmi, kteří neznají Boha – tvrdí svatý Cyprián: oni si v protivenství zoufají a reptají; nás však nepříznivé věci neodvádějí od ctnosti ani od pravé víry. Naopak, v bolesti se tyto věci upevňují“ [3].
Závěrečná Ježíšova slova jsou plná nadě, neboť zaručují vítězství: „svou vytrvalostí zachráníte své duše“ (v. 19). Bez ohledu na to, kolik pronásledování, zmatků či pohrom může nastat, spásonosný a milosrdný Boží plán se nikdy nepřestane uskutečňovat.
Francisco Varo
---
[1] Papež František, Anděl Páně, 17. listopadu 2013.
[2] Svatý Josemaría, Cesta, č. 790.
[3] Svatý Cyprián, De mortalitate, 13.