„Po celém světě roste zájem o křesťanství, což se připisuje nezájmu o ideologie, lidé hledají smysluplné struktury a volbu křesťanských zážitků,“ uvedl Marc Carroggio, profesor institucionální komunikace na Papežské univerzitě Svatého Kříže v Římě, ve své přednášce z 2. prosince na téma „Komunikace a evangelizace v současné situaci“.
Profesor Carroggio na začátku své přednášky představil různé kulturní proudy, které přitahují pozornost svým nesporným vztahem k náboženství, a promítl na plátno sochu „Youth“ (2009) vytvořenou hyperrealistickým umělcem Ronem Mueckem. „Vidíme současného mladíka tmavé pleti – má na sobě džíny – který si povytahuje tričko a ukazuje ránu na pravé straně.“
„Jelikož umění nám umožňuje vytvářet juxtapozice (dvě roviny reality pokládané vedle sebe),“ vysvětlil Marc Carroggio, „vedle můžeme vidět obraz „Kristus ukazující rány“ z Perthského muzea, dílo malíře Giacoma Galliho, následovníka Caravaggia, který se narodil v Sieně v roce 1597 a zemřel v Římě v roce 1649.“
Dílo Rona Muecka bylo součástí výstavy „Sin“, kterou v roce 2020 uspořádala londýnská National Gallery. V představení výstavy se uvádělo: „Mladík si povytahuje tričko, aby si prohlédl ránu. Připomíná tak obraz Krista, který ukazuje svou obětní ránu. Je mládí dalším druhem Krista? Toto dílo boří stereotypy a předsudky, které se obnovují opakujícím se hříchem ve společnosti.“
Pro profesora Carroggia naopak socha Rona Muecka a olejomalba Galliho vyjadřují, že „všichni jsme trochu jako Kristus, všichni jsme zraněni a všichni se můžeme uzdravit“, a výstava v National Gallery „je velká katecheze o stvoření a vykoupení“. V roce 2000 uspořádalo toto muzeum další akci s názvem „The image of Christ“ (Obraz Krista), tvář Krista, snad nejčastěji opakované téma v historii malířství. „Všechny velké sbírky evropského malířství jsou nevyhnutelně velkými sbírkami křesťanského umění a velkými katechezemi.“
Případ Rosalía a italský film „¡Buen Camino!“
Carroggio se také zabýval popkulturou a případem Rosalía a jejím albem „Lux“, „které mělo na Spotify mimořádnou odezvu a stalo se nejúspěšnějším španělským albem v historii - více než 42 milionů poslechů během prvního dne“. Promítl divákům krátké video, na kterém zpěvačka hovoří s kamarádkou a říká, že je přesvědčena, že má uvnitř prázdnotu, „kterou může zaplnit jen Bůh“.
V oblasti médií bylo největší událostí roku 2025 úmrtí papeže Františka a volba jeho nástupce. „Volba papeže Lva byla nejvlivnější televizní událostí uplynulého roku, jak dokazuje přímý přenos britského BBC, kdy se z komína Sixtinské kaple vyvalil bílý kouř a komentátorka plná dojetí zvolala: ‚Máme nového papeže!‘“
Na závěr profesor Carroggio uvedl, že italský film „Buen Camino!“ s komikem Checcem Zalonem o pouti do Santiaga de Compostela „je film s nejvyššími tržbami v historii italské kinematografie a překonal dokonce i film ‚Avatar‘“.
Kulturní proměna a touha po smyslu
Paradoxně s těmito uměleckými projevy probíhá zároveň nesporná a hluboká kulturní a právní proměna. Mezi lety 2000 a 2023 klesl počet katolických sňatků na celém světě o 53 %. V Evropě byl pokles dokonce 78 %.
Současně, jak řekl Marc Carroggio, „roste zájem o křesťanství, který je připisován nezájmu o ideologie, hledání smysluplné struktury, volbě křesťanských prožitků. A v tomto ohledu je Barcelona laboratoří, kde vidíme postupný nárůst mladých lidí, kteří přicházejí do farností na adoraci Nejsvětější eucharistie a dalším spontánním projevům věřících křesťanů.“
„Během loňské velikonoční vigilie bylo ve Francii pokřtěno 17 000 lidí, z větší části dospělí, a nárůst křtů dospělých v této zemi byl mezi lety 2024 a 2025 31 %. A před několika dny se v Madridu konala dvě masová setkání ‚Llama a despertar‘ (Volání k probuzení) s 5 000 účastníky.“
„Žijeme ve velmi zajímavé době podobné období konce Západořímské říše, době svatého Augustina, člověka, který pocházel z pohanského světa a nakonec se stal majákem víry.“ Je pravda, že existují „bariéry“, jako je „bezprostřednost“, obtíž soustředit se, rozjímat a také individualismus. „Ale existují také ‚plodné nedostatky‘, kulturní prázdnoty, které se mohou stát úrodnou půdou pro evangelizaci.“
Výchozí body pro komunikaci víry
Na závěr přednášející citoval poselství Lva XIV. z kurie z 22. prosince a představil několik klíčových bodů pro komunikaci víry.
Církev, řekl papež, „je ze své podstaty extrovertní“. „První klíčový bod pro komunikaci: otevřenost (být extrovertní, mít otevřené dveře); s pozitivním přístupem šířit dobré zprávy; radost: křesťanství není souborem zákazů, ale pozitivní volbou (slovy Josepha Ratzingera).“ „Církev nás vede na slavnostní hostinu, kterou nám připravuje Pán“, řekl Carroggio a připomněl krásný film z roku 1987: „Babettina hostina“, obraz hostiny, kterou otec uspořádává svému marnotratnému synu při jeho návratu domů.
Další klíčové body, které zmínil, jsou svoboda a vztahy: „Bůh nás zve, nikdo není povinen přijít na hostinu”; vztah jako cíl sám o sobě (nikoli jako prostředek), je třeba, abychom se považovali za děti a bratry; spontánnost a důvěra, dar Ducha Svatého. A vztah, který „je kristocentrický”. Také je třeba brát do úvahy opravdovost – být obrazem Krista –, lásku: milované dítě. Nebo pravdu: svědkové pravdy, spravedlnosti, míru. A nakonec univerzálnost: Ode všech, pro všechny, protože každý člověk se může někdy radikálně změnit, a to ve všech ohledech.
