Druhá neděle svatého Josefa

Rozjímání na druhou neděli svatého Josefa. Navrhovaná témata jsou. Vzorný otec. Patron rodiny.

V modlitbě, kterou Kristus pronesl v Getsemanech, se projevuje Boží blízkost a moc: "Abba, Otče, u tebe je možné všechno" (Mk 14,35). Můžeme si myslet, že Ježíš před mnoha lety oslovil Josefa, svého pozemského otce, stejným zvoláním: "Abba, Otče". Patriarcha, rovný svým lidstvím tomu našemu, je tedy v jistém smyslu ikonou Božího otcovství. Takto ho chápala lidová zbožnost po celá staletí a takto také umělci zobrazovali svatého Josefa s tváří totožnou s tváří Otce.

Svatý Josemaría poznamenal, že Bůh je první, kdo svatého Josefa miluje zcela zvláštním způsobem. Když Bůh připravoval Ježíši pozemského otce podobně jako Marii, vybral si zvláštního, spravedlivého muže, jehož svatost přitahovala ostatní a naplňovala lidi kolem něj pokojem. "Písmo svaté říká o svatém Josefovi jen velmi málo. Zdá se, že měl velkou touhu zůstat skrytý, a Pán mu tuto krásnou ctnost dopřál (...). Jsem si jist, že hned po Panně Marii stojí Josef ve svatosti. A svatý Josef se k Panně Marii a Božímu Dítěti choval tak dobře, že i liturgie se stává - jak bych to řekl - láskyplnou.... Svatý Josef je ozdoben obdivuhodnými ctnostmi. Byl by okouzlující a zároveň by měl povahu plnou síly, moci a jemnosti."[1]

Je velmi výmluvné, že v rodokmenu Ježíše Krista, který je podrobně popsán v Matoušově evangeliu, je spojovacím článkem mezi generacemi otcovství: Abraham zplodil Izáka, Izák zplodil Jákoba atd. V posledním článku však evangelista tuto posloupnost narušuje poznámkou: "Jákob zplodil Josefa, manžela Marie, z níž se narodil Ježíš, který se nazývá Kristus" (Mt 1,16). Otcovství náleží svatému Josefovi ne proto, že byl Ježíšovým otcem, ale proto, že byl manželem Panny Marie. Svatý Josef je "otcem, kterého křesťanský lid vždy miloval"[2] právě proto, že byl milovaným manželem naší Matky. Právě krása a velikost manželství je základem jeho otcovství. A tento otec a manžel, milovaný tolika věřícími, se nás může ptát: "Důvěřuješ mé péči o tebe? Důvěřuješ mé touze přivést tě blíž k Boží lásce?".

"JOSEFE, SYNE DAVIDŮV, neboj se vzít si Marii za manželku, neboť to, co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Ona porodí syna a dáš mu jméno Ježíš" (Mt 1,20). V těchto stručných slovech evangelisty můžeme objevit tři věci: za prvé osobní povahu Boží volby - která se projevuje v použití vlastních jmen "Josef" a "Maria"; za druhé vztah, který je bude spojovat - "tvá žena"; a za třetí odpovědnost, kterou Bůh svěřuje Patriarchovi - "dáš mu jméno".

V životě Marie a Josefa je vše ve vztahu k Ježíši, vše je uspořádáno vzhledem k Němu. Tato manželská láska se promítá do společného pohledu na jejich syna, aby se jako otec a matka mohli podílet na díle vykoupení. Většina křesťanů žije svou víru tímto způsobem, v manželství, protože je to povolání, způsob, jak se dívat na Ježíše Krista a jít k Němu.

Při jedné příležitosti se ovdovělá matka zeptala svatého Josemaríi, jak zaplnit prázdnotu po manželovi: "Buď velmi oddaná svatému Josefovi," odpověděl zakladatel Opus Dei. "Svatý Josef pečoval o rodinu z Nazareta a bude pečovat i o tu vaši. Pořiďte si malý obrázek svatého Josefa, mějte k němu úctu, občas u něj zapalte svíčku, jako naše matky, jako naše babičky: všechny staré pobožnosti jsou aktuální, není žádná, která by nebyla aktuální."[3] Před staletími svatá Terezie povzbuzovala všechny duše, aby bezmezně důvěřovaly svatému Josefovi: "Chtěla bych všechny přesvědčit, aby se zasvětili tomuto slavnému světci, protože mám velkou zkušenost s dobrem, které dostává od Boha."[4].

Svatý Patriarcha, který přijal poslání vychovávat Božího Syna - vzít ho za ruku a doprovázet ho při jeho prvních krocích v tolika oblastech života - může být oporou všem rodinám a každému apoštolovi. Svatý Josef vychovával Dítě Ježíše v tom, jak se chovat k druhým lidem, v práci, v naslouchání Písmu svatému tím, že ho o sobotě vodil do synagogy... "Poslání svatého Josefa je jistě jedinečné a neopakovatelné, protože Ježíš je naprosto jedinečný. A přece tím, že se o Ježíše stará, vychovává ho, aby rostl věkem, v moudrosti a milosti, je vzorem pro každého vychovatele, zvláště pro každého otce."[5]

SVATÝ JOSEF má v rámci Svaté rodiny jedinečnou a nezastupitelnou roli. "Vtělení Slova v lidské rodině, v Nazaretě, se dotýká dějin světa svou novostí. Musíme se ponořit do tajemství Ježíšova narození, do Mariina "ano" na andělovo zvěstování, když Slovo vzklíčilo v jejím lůně a také do Josefova "ano", který dal Ježíšovi jméno a převzal péči o Marii."[6]. Díky tomuto zvláštnímu povolání utvářet Ježíšovu rodinu se Patriarcha učí být otcem a spolupracuje na přípravě Syna k naplnění jeho poslání. A zároveň je trvale po boku své nevěsty a podporuje ji v její roli Matky Boží. Proto je svatý Josef také patronem formace a rozvoje našich rodin.

"Rodina je skutečně Boží milost, která zjevuje to, čím je on sám: láskou. Naprosto bezplatnou lásku, která zachovává bezmeznou věrnost i v těžkých chvílích nebo v časech sklíčenosti."[7]. Svatý Jan Pavel II. poukázal na to, že budoucnost lidstva spočívá v rodině, protože právě v ní se obvykle rozvíjejí nejdůležitější základy šťastného života, i když Bůh může mít i jiné cesty, protože každý člověk je jedinečný. Proto se zvláštním způsobem obracíme na svatého Josefa, patrona rodiny, aby nám pomohl žít a ukazovat její krásu podle nazaretského vzoru.

"Nebojme se pozvat Ježíše na naši svatební hostinu, pozvat ho do našeho domova, aby byl s námi a chránil rodinu. A nebojme se pozvat také jeho matku Marii. Křesťané, kteří se berou v Pánu, se stávají účinným znamením Boží lásky. Křesťané neuzavírají manželství jen pro sebe: uzavírají manželství v Pánu pro dobro celého společenství, celé společnosti."[8] Ke svatému Josefovi, manželovi Panny Marie, se obracíme s touto každodenní prosbou: Bůh tě učinil otcem a pánem celého tvého domu, modli se tedy i za nás!

[1] Svatý Josemaría, Poznámky z rodinného setkání, 10-VII-1974.

[2] Papež František, Patris corde, bod 1.

[3] Svatý Josemaría, Poznámky z rodinného setkání, 26-VI-1974.

[4] Svatá Terezie od Ježíše, Kniha života, 6, 7.

[5] Papež František, Audience, 19-III-2014.

[6] Papež František, Amoris laetitia, bod 65.

[7] Benedikt XVI, Anděl Páně, 28-XII-2008.

[8] Papež František, Audience, 29-IV-2015.