Před pětadvaceti lety jsme slavili padesáté výročí založení Opus Dei. Náš Pán to zařídil tak, že se toto datum krylo s obdobím sedesvakance v Církvi. Jan Pavel I., papež, který pohnul celý svět svým úsměvem v pouhých třiatřiceti dnech, právě zemřel. Toto výročí Díla, připravené s tolika modlitbami a radostí, tak bylo proniknuto smutkem období truchlení. Krátce poté, 16. října, jsme byli naplněni radostí ze zvolení Jana Pavla II. nástupcem Petra. Když nyní oslavujeme pětadvacáté výročí této události, připojujeme se k poctě, kterou milióny lidí – věřících i nevěřících – skládají svatému Otci

Skutečnost, že se tento svátek prakticky kryje s pětasedmdesátým výročím Opus Dei, nám poskytuje další příležitost odhalit díla božské Prozřetelnosti, která spravuje dobře všechny věci (1) a která vede dějiny skrze věky. Vypadá to, jakoby náš Pán chtěl potvrdit základní charakteristiku ducha Opus Dei: Velkou lásku k Církvi a k její viditelné hlavě, jak náš zakladatel prohlásil v roce 1934, když napsal to, o čem předtím často mluvil: „Kristus. Marie. Papež. Copak jsme právě nenaznačili, třemi slovy, lásky, které tvoří celou katolickou víru?“ (2) A v roce 1964, po audienci, kterou mu udělil papež Pavel VI., řekl: „V Opus Dei máme neobyčejnou náklonnost a velkou úctu k papeži: náklonnost a úctu, kterou chceme vidět růst každý den. Ve své touze sloužit Církvi jsem se vždycky snažil, aby moje děti měli velkou lásku k papeži.“ (3).

Tyto touhy sv. Josemaríi se nadále naplňují, díky Bohu, na celém světě. To je dosvědčováno statisíci dušemi, které přijímají formaci v centrech prelatury nebo se podílejí na jejích apoštolátech. Tito katolíci se učí každý den modlit za papeže a jeho úmysly nebo plnit tuto synovskou službu s větším úsilím. Jsou povzbuzováni, aby se hlouběji seznámili s jeho učením a uplatňovali je v praxi. Jsou pobízeni rozšiřovat je mezi svými příbuznými, přáteli a známými a tak se stávat zesilovači pro pontifikální magisterium v každém prostředí, ve kterém se nacházejí. A mnoho nekatolíků, kteří pomáhají Opus Dei jako spolupracovníci, respektuje a obdivuje Svatého Otce, v němž nacházejí, stejně jako nesčetní lidé čestného srdce, muže Božího, neohroženého obhájce lidských práv, přinášejícího pokoj lidem a svědomím. Tak nacházejí v papeži živý obraz Ježíše Krista.

Díky Boží dobrotě se touha sv. Josemaríi, kterou jsem se často snažil opakovat vašim uším, stává realitou každý den: „Omnes cum Petro ad Iesum per Mariam!“ Kéž všichni muži a ženy, které Bůh postavil po vašem boku, jdou s Petrem, skrze Marii, k Ježíši. Díky tobě, Bože!, opakuji opět, zatímco pozvedám své srdce naplněné náklonností k Matce Církve, skrze jejíž přímluvu přicházejí všechna dobrodiní.

O tomto výročí se na mnoha místech budou konat akty pocty papeži Janu Pavlu II., s nímž se toužíme spojit celým srdcem. Ale my katolíci se nemůžeme omezit na tato vnější vyjádření náklonnosti, neboť to by bylo velmi málo. Jako děti Církve musíme doprovázet papeže především velkorysým nabídnutím své modlitby, oběti a práce za něj, jeho zdraví a jeho úmysly. Pokusme se předat tento způsob účasti na nadcházejícím výročí mnoha lidem. Vytrvalá modlitba a velkorysé umrtvování by vždy měly být základem naší náklonnosti a úcty ke Svatému Otci.

Uplynul rok od kanonizace sv. Josemaríi. Jak jsem během těchto měsíců často opakoval, 6. říjen by nikdy neměl být vymazán z naší paměti a jednání. Toto datum je navždy vyryto v historii Opus Dei, a musíme se k němu znovu a znovu vracet, abychom ještě jednou nalezli energii k osobní svatosti a apoštolátu, kterou jsme všichni toho dne cítili se zvláštní intenzitou. Papežova slova musí neustále živit naši modlitbu a modlitbu těch, které se snažíme přivést blíže k Bohu následováním ducha Opus Dei. Papež nám při té příležitosti řekl: „Pozvednout svět k Bohu a proměnit ho zevnitř: to je ideál, který vám ukázal svatý zakladatel, drazí bratři a sestry, kteří dnes oslavujete jeho pozvednutí k úctě oltářů. Nadále vám připomíná potřebu nenechat se vyděsit materialistickou kulturou, která hrozí rozpustit pravou identitu Kristových učedníků. Rád energicky opakoval, že křesťanská víra se staví proti konformismu a vnitřní ochablosti.“

„Následováním jeho cesty rozšiřujte ve společnosti vědomí, že jsme všichni povoláni ke svatosti bez ohledu na rasu, třídu, společenské postavení nebo věk. Na prvním místě usilujte o to, abyste se stali svatými vy sami, tak, že budete kultivovat evangelijní styl pokory a služby, oddáním se Prozřetelnosti, a neustálou pozorností k hlasu Ducha. Takto budete “solí země“ (srov. Mt 5,13) a “necháte své světlo svítit před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali chválu vašemu Otci v nebesích“ (Mt 5,16)“. (4)

Svým příkladem i slovy nás sv. Josemaría učil obracet se k naší Paní v každém okamžiku, abychom jí ukázali svoji náklonnost a důvěru v její mateřskou přímluvu. Don Alvaro, jeho první nástupce ve vedení Opus Dei, nás pobízel, abychom se snažili „zůstat těsně spojeni s naší Paní, obracet se na ni ve všem a prosit ji o všechno“ (5). Snažme se modlit růženec s něžnou a pevnou oddaností, zvláště během tohoto měsíce října, posledního měsíce „roku růžence“, vyhlášeného papežem. Věnujme velkou péči kontemplování jeho tajemství, v souladu s návrhy svatého Otce, který nás vyzývá, abychom obrátili své oči ke Kristu, abychom se usilovali jej pochopit, utvářet podle něj sebe sama, svěřovat mu své prosby a zvěstovat ho jiným, vždy skrze Marii a s Marií.

Když začínáte každý desátek, postavte na první místo papežovy úmysly. Tak budete velmi těsně spojeni s úmysly vašeho Otce a preláta. Jak nám sv. Josemaría jednou řekl: „Děti mé duše, máme velkou radost, protože víme, že si nás Bůh vyvolil už od věčnosti a přivedl nás do rodiny Opus Dei, která nalézá svoji hrdost ve službě: ve službě všem duším a především, ve službě Církvi – jedné, svaté, katolické a apoštolské; ve službě svatému Otci s bezpodmínečnou láskou. Věrni Kristu, poslušni magisteria Církve, pracujeme a modlíme se za rozšíření Božího království, spojeni s papežem v hluboké synovské oddanosti.“ (7)

_________________________

(1) Moudrost 8.1

(2) Sv. Josemaría, Instrukce, 19. 3. 1934, čl. 31

(3) Sv. Josemaría, Poznámky zapsané při rozhovoru, 24. 1. 1964

(4) Papež Jan Pavel II., Homilie při kanonizaci sv. Josemaríi Escrivá, 6. 10. 2002

(5) Biskup Alvaro del Portillo, Dopis, 9. 1. 1978, čl. 6

(6) Srov. Papež Jan Pavel II., Apoštolský list Rosarium Virginis Mariae, 16. 10. 2002, čl. 13 – 17

(7) Sv. Josemaría, Poznámky zapsané při rozhovoru, 1. 1. 1964