Jane, můžeš se představit našim čtenářům?

Je mi 17 let, pocházím z České Republiky a do Francie jsem přijel studovat druhý ročník na gymnáziu v Dijonu. Má česká škola mi nabídla jednoroční studijní pobyt v Francii. Tato nabídka mi hned přišla zajímavá: získáním zkušeností, ale také zakušením krás nezávislosti.Francouzsky se učím už tři roky a nyní jsem tři měsíce ve Francii. Moje francouzština se proto velmi zlepšuje.Prozatím jde vše hladce. Poznal jsem plno věcí, od burguňského jídelníčku až po francouzský školský systém. Získal jsem spoustu přátel a má náhradní rodina, u které jsem přes víkend, je velmi přívětivá.

Jak jsi poznal Opus Dei?

Jednou mě můj spolužák pozval na fotbal s „klukama z Opus Dei“. Byli mi sympatičtí a můj přítel mě poté pozval i na duchovní aktivity. Zapsal jsem se na kurzy katechismu. V Dijonu ale centrum Díla není. Naštěstí kněz z pražského centra je Francouz a dal mi spojení na jednoho ze svých přátel, kněze z Opus Dei.

Co ti Opus Dei přináší?

Mí rodiče jsou nevěřící a já nejsem zatím pokřtěn. Nebyl jsem tedy moc „nábožensky založen“, ale poté, co jsem poznal Opus Dei, jsem chtěl získat víru. Líbí se mi nadšení mladých lidí, kteří organizují tolik aktivit, jsou sportovně založení a zároveň mají víru a vztah k Bohu. Je to pro mě opravdový objev. Stali se mými přáteli. V centru je velmi rodinná atmosféra. Jaká škoda, že v Dijonu centrum není.

Jak si vysvětluješ dar víry a jak ti Opus Dei pomohlo v jeho získání?

Jsem velmi rád, že jsem poznal katolickou víru a že mi Boží zásah ukázal životní cestu. Pomohlo mi to změnit mé hodnoty, hodnoty u dnešní mládeže často pokroucené. Dává mi to chuť být užitečný v každodenním životě. Přednášky od členů Díla, převážně mladých studentů, mi přináší velmi dobrou náboženskou formací. Samotné prostředí v centru je prosyceno Boží přítomností.

Toužíš po tom, abys byl pokřtěn?

Ano, jsem rozhodnut nechat se pokřtít a stát se tak členem křesťanského společenství. Příští rok na Velikonoce by to mohlo být možné. Věřím, že mi to otevře nový život plný milosti a štěstí. Ale od této chvíle až do křtu se musím naučit ještě hodně věcí.

Jak si představuješ svou budoucnost po křtu?

Zatím ještě nevím, zda zůstanu ve Francii nebo se vrátím domů. Ve Francii se mi hodně líbí, ale zároveň mi chybí Česká Republika. Po maturitě se chci hlásit na medicínu a pak se uvidí. Chtěl bych se nadále účastnit aktivit Díla a získávat formaci. Často přemýšlím o své budoucnosti, ale myslím, že nejlepší řešení je nechat se vést Boží vůlí.