Bůh nás povolává právě skrze události každodenního života, utrpení i radosti osob, které žijí v naší blízkosti, v lidských starostech našich přátel, ve všednosti rodinného života.
Pro toho, kdo chce být svatý, nestačí jen pracovat: musí pracovat dobře a usilovně, musí se umět vyrovnávat s nezdary a ve svých každodenních činnostech se cvičit v ctnostech, jako je např. trpělivost a láska. Nový redakční článek o posvěcování práce.
„Chceš být opravdu svatý? — Plň malé povinnosti každého okamžiku: dělej to, co máš, a soustřeď se na to, co děláš.“ Tak shrnul sv. Josemaría cestu, po níž máme kráčet, chceme-li posvětit svou běžnou činnost.
Křesťan, který posvěcuje svou práci a ztotožňuje se v ní s Kristem, nutně přináší ovoce – svou prací posvěcuje ostatní. Tématem tohoto článku je služba druhým prostřednictvím vlastního povolání.
Proč pracujeme? Jen pro to, abychom mohli žít? Abychom neměli v životě problémy? Profesionální povolání má přímou spojitost se štěstím, rodí-li se z lásky a lásce se podřizuje, jak je vysvětleno v tomto článku.
Aby mohla být práce obětována Bohu, musí být vykonávána dobře, se správným úmyslem a správným úsudkem, tak, aby se to projevovalo i ve vnějším chování.
Nový redakční článek pojednávající o práci, činnosti, která může vést ke svatosti. Text se zamýšlí nad tím, jak skloubit život profesionální práce a život v rodině.
Co znamená „posvěcovat práci“? Následující článek vysvětluje, že to znamená mít k ní nějaký důvod, nějaké proč: lásku k Bohu a kvůli němu lásku k druhým. Láska má na práci zásadní vliv, vede nás k tomu, abychom ji dělali dobře, kompetentně a bezchybně.
„Neříkám, abyste opustili město a stranili se občanských záležitostí. Nikoliv. Zůstaňte, kde jste, žijte však ctnostně.“ To jsou slova světce 4. století a rovněž slova svatého Josemaríi, který hlásal, že v běžném životě skládajícím se z práce, nás očekává Bůh.
Následující článek o práci rozvíjí stěžejní myšlenku svatého Josemaríi: aby práce dobře provedená a nabídnutá Pánu sloužila přiblížení se Bohu a pokřesťanštění společnosti.
