Svatost je složena z mnoha hrdinství. Proto v práci se od nás žádá hrdinství „zhostit se“ dobře úkolů, které nám přísluší, a to den za dnem, i když se budou opakovat stále stejné činnosti.
Být svatý znamená „vydat ze sebe to nejlepší“ a zároveň si uvědomovat, že nakonec „je to vždy Bůh, kdo to všechno dělá“. Text o svatosti, kterou po nás žádá Pán.
Hybnou silou apoštolátu je láska, která je Božím darem: „V každém křesťanovi, dítěti Božím, přátelství a láska jedno jsou: božské světlo, které zahřívá“ (Výheň, 565). Církev roste především prostřednictvím lásky svých věřících; teprve potom následuje jako plod této lásky struktura a organizace, které jí mají sloužit.
Žít s vědomím, že máme poslání, znamená uvědomovat si, že nás Pán posílá, abychom předávali jeho Lásku lidem kolem sebe. Předpokládá to rozhodovat se vždy pod vedením Ducha svatého s ohledem na toto poslání, protože dává rozměr a smysl našemu putování po této zemi.
