Zdůrazňuji: v prostotě své všední práce, v monotónních detailech každého dne musíš odhalit – pro tolik lidí skryté – tajemství velikosti a novosti: lásku.
Přirovnáním Božího království k pokladu, kvůli kterému člověk prodá všechno, Ježíš vzdaluje křesťanství od hodnot jako jsou bezpečí nebo stabilita a zaměřuje ho na riskování, poslání a dobrodružství zlepšovat svět.
Přátelství mezi lidmi povolanými ke stejnému poslání umožňuje, aby bylo vždy cestou naplněnou štěstím.
Když odtamtud šel Ježíš dál, uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním (Mt 9, 9).
Nechat se druhými milovat je způsob, jak dát Bohu ve svém životě prostor. Ježíš tak činil do posledních chvil na zemi.
Přátelství, které nabízí křesťan lidem ve svém okolí, bylo vždy důvodem k obdivu. S postupujícím časem se objevují stále nová dějiště a nové výzvy.
„Nové přikázání“, které nám Ježíš svěřil na konci svého pozemského života, dodává lidskému přátelství nový rozměr: jedná se o skutečný apoštolát.
