Buď se naučíme nacházet našeho Pána v běžném každodenním životě, nebo ho nenajdeme nikdy.
„Úsměv je úkon pokory; znamená, že přijímám sebe i svůj způsob života a v klidu a míru žiji tam, kde jsem.“ Článek od Carla de Marchiho, vikáře Opus Dei pro střední a jižní Itálii.
Pokora je základní rozlišující znak, jeden z pramenů autentického života křesťana, protože je „příbytkem lásky.“ Přinášíme duchovní text o této ctnosti.
„Pojďte ke mně, neboť jsem tichý a pokorný srdcem.“ Bůh se stal malým, abychom mohli být doopravdy velcí, pokorou srdce.
Křesťanská zralost znamená vzít otěže svého života do vlastních rukou a vážně si před Bohem položit otázku: Co mi ještě schází? Tehdy začne boj o ctnosti založený na vlastním úsilí a především na Pánově pomoci.
