Opus Dei

Jmenuji se Gustavo. Jsem ženatý, mám tři děti a jsem policista. Od června do listopadu 2012 jsem byl společně s několika desítky dalších vojáků v rámci ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly pod vedením NATO) v Afghánistánu, kde jsme plnili různá poslání. To moje bylo: vojenská policie na základně Herat.

Virginia Monagle, supernumerářka Opus Dei, zemřela nedávno na rakovinu prsou. Potom, co se dozvěděla, že nebude moci mít děti, pomáhala založit 4 školy a povzbuzovala druhé k tomu, aby měli větší rodiny. Článek byl publikovaný v „The Australian“. Odkaz na slovenské stránky Opus Dei.

Emiliano Hong je Korejec, který od malička až do svých 35 let žil v Argentině. Později odešel do Koreje, aby zde začal trvalou práci Opus Dei. V rozhovoru se zpravodajskou agenturou AICA vypráví, jak v jeho rodné zemi roste katolická církev.

Séverine je matka 6 dětí. Vypravuje, jak se připravuje společně se svými dětmi v Lyonu (Francie) na vánoce.

Felix byl jedním z mnoha Madriďanů do doby, než objevil moc všudypřítomnosti: náhodou se účastnil jedné reklamní kampaně na městskou hromadnou dopravu a dnes jeho tvář vidíte všude. Je to úsměv metra, který vizuálně upoutává cestující, již každý den jezdí podzemní dráhou do práce a z práce.

Judita žije v provincii Limgurk (Holandsko) a je učitelkou tance. Jako spolupracovnice Opus Dei pomáhá při formaci, kterou Dílo poskytuje, a zároveň posiluje svou víru, víru, kterou je třeba cvičit, aby byla živá; stejně jako tanec.

Hospodářská krize má dopad na tisíce rodin a nedostatek prostředků donutil mnohé rodiny se uskrovnit. Podmínky jsou tvrdé, ale ne vše je jen negativní. Oskar vypráví, jak se s touto situací srovnal.

Ferran Canet je Katalánec, pátý ze šesti dětí, povoláním učitel. Minulý rok byl vysvěcen na kněze a nyní žije již tři roky v Libanonu.

Ramón ve svých 30 letech vede domov důchodců. V roce 2006 dostal cenu „Mladý podnikatel kraje Castilla a León“. Celý den tráví s důchodci a baví je, navštěvuje a umývá jako ostatní ošetřovatelé. Jeho heslem je: „Trpělivost není až tak důležitá, ale smysl pro humor“. Obyvatelé domova si na televizi ani nevzpomenou. Dávají přednost kreativním pracím, zpěvu, tanci a hrám, které se tam organizují. Dosáhli toho, že prostředí je plné radosti a spokojenosti.

V posledních letech, kdy narůstají problémy se zaměstnáním, si tisíce lidí stáhlo sešitek „Novéna za nalezení práce“ ke svatému Josemaríovi. Několik z nich vypráví, jak jim tato novéna pomohla.