Příběh Panny Marie Fatimské

Lúcii, nejstarší z fatimských vizionářek, bylo pouhých deset let, když se Panna Maria 13. května 1917 poprvé zjevila malým pastýřům; její sestřenici Jacintě a bratranci Františkovi bylo sedm a osm let. Tomuto zjevení předcházelo jiné: zjevení anděla, který se jim třikrát zjevil v roce 1916 na místě zvaném Loca do Cabeço a říkal si nejprve Anděl míru a později Anděl Portugalska.

Rok 1917 byl zvláštní: Evropa byla ve válce. V neděli 13. května, po mši svaté, vyšly na skryté místo v Serra de Aire v centru Portugalska tři děti se svými ovečkami. Šly na pastviny Cova da Iria. Hnaly stádo směrem k horní části pozemku, na vrchol kopce. Tam, aniž by ztratily ovce z dohledu, si začaly hrát na zedníky, což byla jedna z jejich oblíbených zábav. Bylo poledne. Najednou před sebou spatřili krásnou Paní v rouchu, uprostřed velké světelné záře, která je obklopila.

"Odkud jste, paní?"

"Jsem z nebe."

Tak začal první rozhovor mezi Pannou Marií a Lúcií.

Mezi květnem a říjnem došlo k šesti zjevením Panny Marie. Žádala je, aby se každý den modlily růženec a činily pokání. Tato poslední prosba na děti zapůsobila natolik, že hledaly způsoby, jak konat pokání, a využívaly všechny malé oběti, které jim byly předloženy.

Panna Maria Růžencová

Při třetím zjevení 13. července Panna Maria požádala o zasvěcení Ruska svému Neposkvrněnému Srdci – tyto venkovské děti neznaly význam slova Rusko – a o smírné svaté přijímání o prvních sobotách. Během tohoto zjevení Panna Maria řekla: "Když se modlíte růženec, na konci každého desátku se modlete: Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují."

Při posledním zjevení 13. října jim Panna Maria řekla: "Já jsem Panna Maria Růžencová. Chci, aby na tomto místě byla postavena kaple na mou počest." Pošesté jim doporučila, aby se i nadále každý den modlili růženec.

První postavená kaple byla krátce nato zničena anarchisty, kteří spálili i dub, na němž Panna Maria spočívala. Kaple, v níž se v současnosti nachází obraz Panny Marie, stojí na místě dubu.

Jak jim Panna Maria oznámila, během zjevení 13. října se odehrál sluneční zázrak, jehož svědky bylo asi sedmdesát tisíc lidí, kteří přišli do Cova da Iria, a který byl podrobně publikován v tisku. Ve stejném měsíci vypukla v Rusku bolševická revoluce.

Fatimské poselství obsahuje výzvu k probuzení pro všechny křesťany: činit zadost Pánu za všechny hříchy lidstva, včetně těch našich, činit pokání, modlit se růženec, šířit úctu k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a hodně se modlit za papeže.

Dne 2. listopadu 1972 se zakladatel Opus Dei modlil před Pannou Marií ve Fatimě.

Svatý Josemaría ve Fatimě

V roce 1945, kdy skončila druhá světová válka, se svatý Josemaría Escrivá v Tui poprvé setkal se sestrou Lúcií:

"Sestro Lúcie, pokud ty, která jsi od Boha obdržela tolik milostí, a já, který také dostávám tolik milostí od Boha, nebudeme věrní, možná se nedostaneme do nebe!"

"O tom jsem také mnohokrát přemýšlela," zněla pokorná odpověď vizionářky.

V roce 1945 se zakladatel Opus Dei vrátil do Portugalska ještě dvakrát, v červnu a v září. Přesně rok po jeho první cestě, 5. února 1946, dorazili první lidé z Opus Dei do Coimbry, kde byl zřízen první svatostánek v centru Opus Dei v této zemi. Svatý Josemaría se do Portugalska vrátil v říjnu 1948, strávil několik dní v Coimbře a 15. října se vydal do Fatimy, aby se modlil v Capelinhe – kapli Zjevení. Vrátil se v březnu 1949.

V průběhu let se tam svatý Josemaría vydal celkem třináctkrát.

Modlitba na konci každého desátku růžence, kterou ho Panna Maria naučila: Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.

Andělská modlitba: Anděl: „Můj Bože, věřím v Tebe, klaním se Ti, doufám v Tebe a miluji Tě. Prosím za odpuštění pro ty, kdo v Tebe nevěří, Tobě se neklanějí, v Tebe nedoufají a Tebe nemilují.“